PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
poznání, že bez společného postupu nejde čelit takovým událostem jako Hospodářská krize
FORMOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE V POVÁLEČNÉM OBDOBÍ
po krizi zemím došlo, že musí postupovat společně, už od počátku 2. sv. války velká pozornost měnovému uspořádání po válce – nestačí jen konference, musí být pravidla a instituce, které budou kontrolovat → spolupráce se musí institucionalizovat
1942 – dohoda o institucionalizaci měnové spolupráce
1942-1943 předložen projekt mezinárodní spolupráce – projekty předložili USA a VB, poté začaly projekty předkládat i další země
Konference v Bretton- Woods o založení Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj
1.-22. červenec 1944 – Konference v Bretton-Woods (New Hamshire) – zástupci 45 zemí
Základy měnového společného uspořádání
dohodnout a nastolit takový mezinárodní měnový systém, který by podporoval rozvoj mezinárodního obchodu, zajišťoval stabilitu mezinárodních hospodářských vztahů a vytvářel atmosféru vzájemné důvěry
na konferenci dohodnuty principy mezinárodní měnové spolupráce; založen Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka); na konferenci už všechny státy dostaly návrh
dohoda o založení:
Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj
vešla v platnost 27.12. 1945 – po ratifikaci dostatečného počtu zemí (původní členské země – tam patříme i my, Německo a Japonsko nebylo přizváno k jednání)
zahájení činnosti 1.3. 1947
Keynesův a Whiteův plán (předloženy na konferenci 1942-43)
2 hlavní koncepce: odráželo se v nich postavení daných zemí a jejich vize
Whiteův plán (USA)- velmoc budoucnosti, nechtěli posílení VB, diktování podmínek, za jakých poskytnou finanční prostředky (postoupení kolonií)
Keynesův plán(VB) – velmoc minulosti, která utrpěla 2.SV, nevýhoda byla, že byla dlužnickou zemí a požadovala od USA úvěr na obnovu po válce
USA měla pozici věřitele vůči VB v pozici dlužnické země– proto mělo USA navrch, VB musela hodně ustupovat
Keynes si musel získat i domácí parlament – ten říkal, že je to výhodné pouze pro USA, nikoli pro VB
plány byly totožné v otázce institucionalizování mezinárodní spolupráce, jinak v sobě měli velké rozdíly
jednání velmi složitá – hledáme koncenzus
Whiteův plán
pozice věřitelské země (USA)
dostatečné devizové rezervy
preferoval zlato
menší úvěrová kapacita nových institucí
odstranění deviz. omezení a clearingu
dvě nadnárodní instituce SF a IBRD
založení Stabilizační fond 8,8 mld. USD z vkladů čl. zemí (ten nevznikl a vznikl Mezinárodní měnový fond)
čerpání proti složení ekvivalentu v národní měně do výše 200 % čl. kvóty
IBRD (banka) - investiční úvěry
parity ve zlatě nebo unitas