PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková

Výhody členství:

• účast na jednání o mezinárodní měnové spolupráci

• možnost čerpání zdrojů MMF (může být výhodnější než čerpání na mezinárodních finančních trzích, někdy ne)

• zvýšení úvěrové důvěryhodnosti země na mezinárodních finančních trzích – jinak se členové dívají na země, které jsou členy a které ne

• možnost stát se členem Světové banky (podmíněno členstvím v MMF) -> možnost podílet se na projektech financovaných Světovou bankou

• přístup k informacím o ekonomické situaci členských zemí – zpracování analýz MMF a přístup k nim

• přímé kontakty s vedoucími představiteli finančních institucí – neformální jednání

• technická pomoc – úprava legislativy, co se týče kursové politiky, daní…

• možnost využít odborné poradenství

• možnost účastnit se seminářů

Povinnosti:

• splatit kvótu

• splácet čerpané zdroje včetně poplatků

• provádět hospodářskou politiku, která bude v souladu s principy (povede k hospodářskému růstu a měnovému vývoji)

• poskytovat Fondu potřebné údaje – poskytovat přístup k informacím o ekonomické situaci (např. inflaci, HDP, devizové rezervy…)

• poskytovat zdroje financování

• pokud země povinnosti nesplní, pak je nezpůsobilá k čerpání zdrojů, při opětovném neplnění, může být vyloučena z Fondu

Aktivity MMF (upraveny statutem) = vývoj jednotlivých cílů MMF:

Kurzová politika MMF

• „zabraňovat prudkým výkyvům měnových kursů a přispívat tak k dosažení dlouhodobé kursové stability“

• prioritním cílem Fondu byla kursová stabilita – té mělo být dosaženo dodržováním principů kursového mechanismu Bretton-woodského měnového systému.

• Bretton-woodský měnový systém – principy kursového mechanismu (!)

  1. vyjadřování měnových parit ve zlatě nebo v USD (každá země musí vyjádřit svou paritu ve zlatě nebo v USD – protože USD je nejstabilnější a nejužívanější: platí, že každá měna je taková, jaká je ekonomika- zde ekonomika velice silná)

  2. zákaz změny měnové parity o více než 10 % bez souhlasu Fondu- pokud chtěla země provést úpravu musela konzultovat s Fondem (1953- měnová reforma, provedeno bez souhlasu s fondem a doporučeno vystoupení z fondu) – intervence CB na trhu, tak aby udržely tržní kurz národní měny vůči dolaru v pásmu +- 1%, vzájemný pohyb kurzů různých měn členských zemí to bylo tedy +-2% -> potřeba intervence -> růst poptávky po dolarech -> apreciace

  3. využívání systému pevných měnových kursů (tržní kurzy se od paritních kurzů mohly odchýlit o +- 1 %, banky musely intervenovat, aby udržely kurzy ve vymezeném oscilačním pásmu 2 %, tím se přispívalo ke stabilitě kurzu a posilování USD)

  4. vnější směnitelnost USD za zlato – oficiální cena 35 USD za 1 trojskou unci (31,10 g zlata, 35 USD za 1 trojskou unci)

• → měnový systém se opíral o jednu národní měnu – americký dolar (protože dolar byl jedna z nejstabilnějších a nejžádanějších měn)

• trvalo až do počátku 60. let