MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

-  u obligací a akcií můžeme vymezit jejich výnosové míry  
-  výnosnost fyzického kapitálu je dána také implicitně (vyplývá z užitečnosti, kterou fyzický kapitál 

poskytuje svému vlastníkovi), fyzickým kapitálem jsou fyzické statky (např. nemovitosti, umělecké sbírky) 
-  

výnosnost lidského kapitálu je spjata s budoucím tokem pracovních důchodů  

Nejprve formulujeme Friedmanovu poptávku jako poptávku po nominálních peněžních zůstatcích, která je dáno tímto 

funkčním předpisem:  

MD = f (W, iB, iE, P, π, h, u) 

 W - bohatství - bohatství je ovlivněno SH budoucích toků permanentního důchodu, kdy právě spotřeba není 

závislá na běžném, ale právě permanentním důchodu - růst W znamená růst permanentního důchodu → růst 
spotřeby → růst MD (mezi W a MD tak existuje kladný vztah)  

 iB - výnosnost obligací – má na MD opačný vliv - obligace je konkurenční aktivum, ve kterém může subjekt 

držet své bohatství - pokud poroste míra jeho výnosu → klesne MD → růst výnosnosti tak tlačí na pokles  

MD)  

  iE - výnosnost akcií – konkurenční aktivum - růst míry výnosu akcií → povede k poklesu MD)  

27 

 P - cenová hladina - růst P povede k ekvivalentnímu růstu D po nominálních peněžních zůstatcích → D po 

reálných peněžních zůstatcích se tedy nemění  

π - míra inflace – ovlivňuje MD negativně → růst míry inflace sníží kupní sílu nominálních peněžních zůstatků  

→ držba peněž je tak nákladnější → klesne MD), příčinou je růst peněžní zásoby   

h - poměr lidského a fyzického kapitálu - má-li subjekt velký podíl bohatství v lidském kapitálu, očekává silný 
příliv pracovních důchodů v budoucnu. Není schopen ale získat dodatečnou likviditu, jež by plynula z lidského 
kapitálu v současnosti. Fyzický kapitál naopak může subjekt v případě potřeby přeměnit na peníze a získat tak 
dodatečnou likviditu. Tedy čím vyšší je podíl lidského a fyzického kapitálu, tím vyšší MD můžeme čekat.