MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

rovna drženému množství peněz (jinak to ani nejde) → ale MD převyšuje právě držené množství peněz (nabídku 
peněz) →  nesoulad bude vyřešen změnou IR → růst IR omezí spekulační MD, takže část peněžních zůstatků, která 
byla poptávána kvůli spekulačnímu motivu, bude využita pro transakční účely →  tím dojde ke změně struktury MD 
→ vzroste transakční MD →  a KLESNE spekulační MD.   

→  Pokud klesne reálný důchod →  subjekty budou chtít držet méně peněžních zůstatků → protože klesne 

transakční MD →  dojde k poklesu IR → poroste spekulační MD → to odčerpá peněžní zůstatky, které subjekty 
nyní při poklesu reálného důchodu nechtějí držet z důvodu transakčního motivu → dojde k poklesu důchodové 
rychlosti peněz.   

FRIEDMAN A KEYNES VZTAHY:  

  vazba MD na důchod   

Friedman: sledujeme závislost MD na reálném W (potažmo na reálném permanentním důchodu).  
Permanentní důchod má tendenci být stabilní, tudíž i MD bude mít stabilní povahu.   
Keynes: MD je závislý na běžném reálném důchodu, který má tendenci fluktuovat v souvislosti s hospodářským 

cyklem, proto MD bude mít nestabilní povahu  → toto zásadně odlišuje povahu Keynesova a Friedmanova modelu 
MD (to vede k odlišným závěrům ohledně dopadů monetární i fiskální politiky a to hlavně v krátkém období)   
  

  vazba MD na úrokovou míru  

Friedman: pro zjednodušení tržní IR koreluje s výnosností akcií a obligací (neboli má tendenci pohybovat se 

stejným směrem). Roste-li výnosnost akcií (obligací) → poroste i výnosnost peněz v podobě úrokových měr na 
depozita → subjekty se nebudou chtít zbavit peněz a zvyšovat podíl W v podobě akcií či dluhopisů. → MD tedy 
není moc citlivá na úrokovou míru, a to hlavně proto, že celá struktura úrokových měr a výnosností aktiv má 
tendenci pohybovat se stejným směrem (tak se liší od Keynese)