MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

Autonomní výdaje, jde o:  

autonomní spotřeba C

a - nezávislá na YD – např. nákupy statků dl.spotřeby realizované pomocí  

spotřebitelských úvěrů. I zde je vliv IR, která ovlivňuje konečnou cenu spotřebitelských úvěrů; (pokud IR 
roste tak rostou splátky úvěrů a spotřeba na dluh je nákladnější, očekáváme tedy její pokles a tím pokles 
autonomní spotřeby)  

soukromé domácí investice I

a - principem investičního rozhodování je srovnávání očekávané a  požadované 

výnosnosti I (požadovaná I je závislá na výši IR, protože IR je základním měřítkem alternativních N).   
Investici se totiž firma vzdává možnosti uložit prostředky do banky a zhodnotit je o IR. Kdyby si na I 

musela půjčit, je situace stejná (firma musí platit úrok z půjčky, takže výnosnost I musí být zase vyšší než IR). 
Úroková míra tedy ovlivňuje požadovanou výnosnost → při růstu IR roste požadovaná výnosnost a část 
investičních akcí zůstane nevyužita, protože již nebudou výnosné → objem I tedy klesne. Při poklesu i je 
situace opačná. Na IR jsou závislé autonomní spotřeba a I.  

vládní nákupy G

a, část transferových plateb cTRa, a daní cTAa, exporty Xa, část autonomních  importů Ma   

Grafické odvození křivky IS  

Obr.1: Vztah mezi plánovanými autonomními výdaji a IR - funkce plánovaných autonomních výdajů je klesající. 

S růstem IR klesá autonomní spotřeba a investice → celkové autonomní výdaje musí klesnout!!!  
  

Obr.2: Rovnováha na trhu statků a služeb pohledem modelu důchod – výdaje - plánované agregátní výdaje a 

skutečný reálný výstup ekonomiky se rovnají, což je představeno linií 45°.   

34 

Obr.3: 

Rovnováha na trhu statků a služeb v IS-LM-BP  
  

Výchozí rovnováha:   

-  úroková míra i0, kdy plánované autonomní výdaje  

dosahují A

0 (viz obr.7-1)  

-  plánované agregátní výdaje AE0 vycházejí z A0 a jsou  

závislé na IR i