MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

-  ve všech 3 případech je tedy domácí produkce v zahraničí konkurenceschopná  
-  v případě reálného zhodnocování domácí měny by se naopak domácí produkce stávala méně  

konkurenceschopnou v porovnání se zahraniční produkcí.  

-  reálné znehodnocení tedy považujeme za impuls růstu NX, zatímco reálné zhodnocování za impuls  poklesu 

NX.    

a 

a 

36 

3 faktory, které mohou ovlivnit reálný měnový kurz:  

nominální měnový kurz  domácí 

cenová hladina  

zahraniční cenová hladina  

Parametr ν vyjadřuje citlivost NX na reálný měnový kurs, je: ν = δ NX  /  δ R   …jde o změnu NX, jež byla vyvolána 

nekonečně malou změnou reálného měnového kursu  

Fce plánovaných autonomních výdajů: AE = C

a–bca*i+c*(Y–t*Y+Tra–Taa)+I–b1*i+Ga+NXa–m*Y+ν*R  

Fce plánovaných AD: A = C

a + c * Tra – c * TAa + I + Ga + NXa – (bca + bI) * i + ν * R  

Celkové plánované autonomní výdaje, jež jsou nezávislé na důchodu, IR, reálném kursu označíme A.  Autonomní 

výdaje, jež jsou závislé na IR sloučíme do 1 položky (sečteme citlivost autonomní spotřeby na IR a citlivost investic 
na IR a zavedeme ukazatel citlivosti autonomní spotřeby na IR - b):   

A = A – b * i + ν * R  kde: A = Ca + c.TRa – c.TAa + I + Ga + NXa, b = bca + bI  

Když nyní do rovnice Y = α * A za autonomní výdaje výraz A a upravme: Y = α *  (A + ν * R) – α * b * i    …   

rovnice je rovnicí křivky IS v otevřené ekonomice  

→ při nulové IR bude reálný výstup ekonomiky roven: Y = α * (A + ν * R) …jde o průsečík IS s horizontálou.  

Součin výdajového multiplikátoru a citlivosti plánovaných autonomních výdajů na IR je směrnicí křivky IS. Záporné 
znaménko v rovnici dokládá náš dřívější závěr o nepřímém vztahu mezi IR a reálným důchodem.