MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

 i = (A + v*R) / b – 1 / (α*b)*Y  
levá strana rovnice = posun křivky   

pravá strana rovnice = sklon křivky  

Analýza křivky IS  

-  posuny IS způsobeny:  změnou plánovaných autonomních výdajů (označených v rovnice jako A) 

změnou citlivosti NX na reálný měnový kurs    v  
změnou reálného měnového kursu R  

Posun do polohy IS1 vyvolán:  
-  růstem autonomní spotřeby Ca  
-  růstem transferů  
-  poklesem autonomních daní  
-  růstem autonomních investic I  
-  růstem vládních nákupů  
-  růstem autonomních čistých exportů  
-  růstem citlivosti NX na reálný měnový kurs  
-  růstem reálného měnového kursu  

Pozn.: Opačné změny by vyvolaly posun křivky IS 
doleva dolů z polohy IS

0  

Změny sklonu křivky jsou způsobeny:  
-  změnami citlivosti (b) – křivka se pak otáčí kolem bodu, kde protíná horizontálu  
-  změnami výdajového multiplikátoru – křivka se pak otáčí kolem bodu, kde protíná vertikální osu (změna 

multiplikátoru mění nejen sklon IS, ale i rovnovážný důchod při nulové citlivosti autonomních výdajů na IR)  

Pokles citlivosti autonomních výdajů na IR vede k vyššímu sklonu (čárkovaná IS

2). Při nulové citlivosti by byla 

křivka vertikální. Při vysoké (nekonečné) citlivosti by byla křivka horizontální.   

Pokles výdajového multiplikátoru vede k růstu sklonu křivky IS tak, že se pootočí kolem průsečíku s 

vertikální osou doleva (čárkovaná IS

2). A naopak (pokles výdajového multiplikátoru způsobuje pokles MPC, růst 

sazby důchodové daně a růst mezního sklonu k importům).   

37 

Rovnováha na TRHU PENĚZ a OBLIGACÍ: Křivka LM  

-  budeme vycházet z Keynesovy teorie MD (poptávka po reálných peněžních zůstatcích je tedy ovlivněna jen 

reálným důchodem a IR, dále subjekty mohou držet W jen v penězích nebo obligacích).  

-  spekulační poptávka – subjekty drží své bohatství v obligacích  
-  oba trhy jsou spojeny pohyby IR, pokud je jeden z trhů v rovnováze, musí být i ten druhý, příklad: