Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
3 MĚŘENÍ ÚHLŮ
Úhel je pro geodezii jednou ze základních veličin a měření úhlů představuje základ pro
jakékoliv měřické práce.
V geodezii se zásadně měří dva typy úhlů: vodorovné (horizontální) a svislé
(vertikální).
Vodorovný úhel ω
- se měří v úrovni horizontu přístroje (teodolitu, totální stanice).
Horizont představuje vodorovná rovina π kolmá k
tížnici a
procházející točnou osou dalekohledu teodolitu. Vodorovný úhel je
pak úhel sevřený svislými rovinami ρ1 a ρ2, které jsou proloženy
záměrnými paprsky.
Svislým úhlem
- může být úhel výškový α, úhel hloubkový β a nebo úhel zenitový z.
(viz obr. 3.1)
výškový úhel α
- měříme od vodorovné roviny π ve svislé rovině ρ1 k záměrnému
paprsku ležícímu nad vodorovnou rovinou π.
hloubkový úhel β - měříme od vodorovné roviny π ve svislé rovině ρ2 k záměrnému
paprsku ležícímu pod vodorovnou rovinou π.
zenitový úhel z
- měříme od tížnice směřující k zenitu (nadhlavníku) ve svislé rovině
k záměrnému paprsku (starší výraz zní: zenitová vzdálenost).
U starších typů teodolitů je možno se setkat se stupnicí pro měření výškových a
hloubkových úhlů. V současné době se konstruují přístroje pro měření zenitových úhlů. Na
nejmodernějších elektronických přístrojích je možno zvolit systém odečítání svislých úhlů.
16
Obr. 3.1
3.1 Úhloměrné pomůcky
ÚHLOVÉ ZRCÁTKO - tuto jednoduchou pomůcku lze použít pro vytyčení pravého
úhlu 90°. Skládá se ze dvou rovinných zrcátek, svírajících mezi sebou úhel 45°. Jsou
upevněna ve vhodné kovové objímce, k níž je připevněno držátko s háčkem k zavěšení
olovnice. Průchod světelných paprsků úhlovým zrcátkem je patrný z obr. 3.2.
V trojúhelníku ABC platí:
φ + 90°- α + 90°- β = 180°
φ = α + β
ω = 2α + 2β = 2 . (α + β)
ω = 2φ
Úhel ω, o nějž se odchýlí paprsek v zrcátku, nezávisí tedy na úhlu dopadu α. Bude-li
φ = 45°, potom ω = 90°.