Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Obr. 2.4
Princip ryskového (nitkového) dálkoměru je patrný z obr. 2.4. Dálkoměrné rysky jsou
od sebe umístěny ve vzdálenosti y. Po průchodu ohniskem F se obraz rysek promítne na svisle
postavenou lať s centimetrovou stupnicí umístěnou na konce měřené délky. Na ní vytne
laťový úsek l. Z obr.2.4. vyplývá, že určovaná délka
∆
+
+
=
f
D
D
kde f je ohnisková vzdálenost objektivu
∆ je vzdálenost objektivu od středu přístroje.
Z podobných vyčárkovaných trojúhelníků vyplývá:
9
l
y
f
D
⋅
=
Potom
∆
+
+
⋅
=
f
l
y
f
D
c
f
=
∆
+
c je součtová konstanta
k
y
f =
k = 100
D = k . l + c.
U moderních dalekohledů byla vložena do optické soustavy ještě jedna čočka zv.
analaktická, kterou je vrchol dálkoměrného úhlu převeden do středu přístroje. Potom platí:
D = k . l.
Tento jednoduchý vztah platí však pouze při vodorovné záměře a svislé lati.
V případě, že se jedná o šikmou záměru, z obr. 2.5. vyplývá, že odečtený laťový úsek l
není kolmý k záměře. Kolmost splňuje až úsek l´, který získáme výpočtem:
l´ = l . sin z kde z je měřený zenitový úhel.
Vodorovná vzdálenost
D = D´ . sin z
kde D´ = k . l´.
Potom D = k . l . sin2 z.
Obr. 2.5
Postup při měření ryskovým (nitkovým) dálkoměrem
1. Na jeden koncový bod měřené délky postavíme stativ s teodolitem, provedeme jeho
centraci a horizontaci. Na druhý konec postavíme nivelační (tachymetrickou) lať a
udržujeme ji ve svislé poloze pomocí krabicové libely.
2. Zacílíme dalekohledem na lať tak, aby svislá ryska záměrného (nitkového) kříže byla
uprostřed latě (viz obr. 2.6), spodní dálkoměrnou rysku nastavíme na lati na hodnotu
celého metru (jednoho, dvou, tří). Mezi těmito třemi variantami zvolíme takovou, při které
se záměra nejvíce blíží vodorovné (kvůli přesnosti měření).