Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek

9.  Provedeme druhé změření délky. V rovinném terénu zpět k počátku, ve svažitém opět 

po svahu, ale s odsazenou nulou. 

10. Přímo v terénu porovnáme rozdíl mezi dvojím měřením délky. Pokud překročí maximální 

přípustný rozdíl, např.  ∆D = 0,006 ·  D , měření musíme opakovat a odlehlé měření 
vyloučit. 

11. Po ukončení  měření zbavíme pásmo nečistot a vytřeme jej do sucha. 
 
2.1.2    Chyby při měření délek pásmem 
           Obecně  dělíme chyby při měření na hrubé a nevyhnutelné, nevyhnutelné dále na 
systematické a nahodilé. 
           Při měření délek pásmem mohou vzniknout všechny uvedené chyby. Při dodržení 
všech zásad měření uvedených v oddílu 2.1.1 můžeme hrubé chyby z měření odstranit a 
chyby nevyhnutelné minimalizovat tak, aby nepříznivě neovlivnily požadovanou přesnost 
měření. 
Hrubé chyby  při měření délek pásmem vznikají nepečlivostí při měření a zapisování. Bývá 

to často zapomenutý klad pásma, špatně odečtený či zapsaný doměrek. 

Systematické chyby jsou podstatně nebezpečnější než chyby nahodilé. Je jich celá řada, 

a každá ze systematických chyb má stále stejné znaménko. Jejich vliv tak roste přímo 
úměrně. 
1.  Chyba z nesprávné délky měřidla - je způsobena tím, že skutečná délka měřidla 

neodpovídá délce měřidla uvedené výrobcem. Má stále stejné znaménko a v plné 
velikosti se projevuje s každým kladem pásma. Zjistíme ji porovnáním pásma 
s ocejchovaným měřidlem. 

2.  Chyba z nevodorovné polohy měřidla - jak je patrné z obr. 2.3 je vždy kladná. 

7

      l 

          v 

  l 

Obr. 2.3 

l

v

l

2

2

=

δ

Při kladu pásma l = 20 m bude  

při v = 20 cm   

δl = 0,1 cm 

při v = 1 m 

δl = 2,5 cm 

Z uvedeného příkladu vyplývá, že při pečlivém urovnávání pásma do vodorovné 
polohy není třeba se této chyby obávat. 

3. Chyba z vybočení měřidla ze směru - i tato chyba, stejně jako předešlá, má vždy 

kladné znaménko. Vzorec pro její výpočet platí také stejný, jen symbol v je  zde 
považován za směrový odklon od dané přímky. Opět tedy platí i uvedený 
předchozí příklad. Lze konstatovat, že při správném zařazení do přímky s přesností 
do 20 cm, čehož lze snadno dosáhnout, není tato chyba nebezpečná.