ekonomie 1 Vypracovane_otazky_-_zkouska_2009

Dojde-li z jakýkoliv příčin k růstu produktu, vyvolá rostoucí produkt na základě akceleračního principu nové indukované investice.

10) inflace a její druhy Inflace (podstata, typy)

- projev ekonomické nerovnováhy, jehož zevním znakem je růst cenové hladiny; opak je deflace. Měření inflace: cenová hladina- úroveň cen výrobků a služeb, které se v daném okamžiku na trhu prodávají a nakupují. Její vývoj zjišťujeme cen. indexy. Míra inflace- spočítá se pomocí indexu spotřebitelských cen CPI r- roční míra inflace. typy: otevřená(zjevná) – spojena s růstem cen. potlačená – vynucený růst úspor, existence nedostatkového zboží, rozvoj černého trhu.skrytá – cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, není v nich zachycen vývoj cen produktů stín. E. kvantitativně: příznivá, mírná,

pádivá- peníze ztrácejí kupní sílu, lidé investují do nemovitostí a jiných měn, hyperinflace - tempo růstu cen je vysoké, nemá žádnou souvislost s růstem výroby, rozpad peněžního oběhu, pád E kritérií, částečně dochází k barteru. příčiny: 1)Inflace tažená poptávkou:

nadměrné investiční výdaje, nadměrný růst spotřebních výdajů (růst mezd je větší než růst produktivity), zvýšení státních výdajů, levný úvěr,

snížení daní, aktivní obchodní bilance (plusové saldo zahr. obchodu). 2) nabídková inflace: nedokonalá konkurence, růst mezd, pol. události ve světě, přechod na méně kvalitní zdroje energie a surovin. 3) očekávaná inflace: domácnosti i podniky předpokládají určitou míru inflace

důsledky: - zasahuje všechny části E: 1)přerozdělovací efekt inflace (postih příjemců fixních důchodů, pokles reálních mezd, pokles hodnoty vkladů a půjček, cena majetku stoupá společně s inflací), 2)sociální dopady inflace (vyvolá tzv polarizaci), 3)působení inflace na rovnováhu E (pokles reálného produktu pod úroveň potenciálního, mění strukturu spotřeby, posiluje při pevném měnovém kurzu dovozy

deformuje relativní ceny, přináší náklady a snižuje efektivnost, deformace informací získané na trhu.protiinflační zásahy: řízení mezd a cen,

indexace, zvyšování konkurence schopnosti trhu, opatření fiskální a monetární politiky (změna daň. sazeb, úrok. měr)

11) Trh peněz, agregáty, poptávka po penězích, bankovní soustava

Trh peněz se děli na trh peněz a trh kapitálu.trh peněz: vytváří ho nabídka a poptávka po penězích, krátkodobé úvěry (do 1 roku), trh kapitálu: představuje dlouhodobé úvěry (nad 4 roky). trh s cennými papíry-obchoduje se na burzách . cenné papíry-dluhopisy– vynáší úrok (směnky, obligace), akcie (majetkové CP) – vynáší dividendy (kmenové, prioritní akcie). druhy peněz: 1) drobné mince, 2) papírové peníze - mají nucený oběh, 3) bezhotovostní peníze (depozitní) - depozita na požádanou (peníze na běžných účtech), depozita termínová (výpovědní lhůta). peněžní agregáty: M1: hotovostní peníze (oběživo) + depozita na požádanou (běžné účty v bankách), M2: M1 + úsporné a termínované vklady + vklady v zahraničních měnách L: M2 + vysoce likvidní cenné papíry (státní pokladniční poukázky- cenné papíry vydané státem). funkce peněz: 1) prostředek směny (platidlo), 2) zúčtovací jednotka (měření hodnoty zboží a služeb), 3) uchovatel hodnoty (majetková funkce- peníze shromažďovány jako úspory pro budoucí nákup). Poptávka po penězích- 1) Transakční poptávka – závislá na výši důchodu, na nákup elektřiny, potravin … 2) Majetková poptávka –nákup kapitálu či jiných VF. Bankovní soustava: 1. centrální banka- zřizuje stát, provádí finanční operace vlády, emitace bankovek, poskytování úvěrů obchodním bankám, spravuje měnové rezervy, kontroluje stav oběživa v oběhu, reguluje činnost obchodních bank, CB reguluje nabídku peněz a udržuje stabilitu bankovní soustavy. 2. komerční banky - aktivní bank. operace (poskytování úvěrů), pasivní bank. operace (příjímání vkladů, vydávání akcií), neutrální operace (vedení účtů, převody depozitních peněz), povinnost udržovat minimální rezervy.