Elektrotechnika_1_Skripta

s dostatečně vysokým vstupním odporem, aby ze zdroje odebíral prakticky zanedbatelný 
proud. Pokud to měřený zdroj snese a je schopen bez poškození pracovat po dobu měření 
nakrátko, změříme také proud nakrátko Ik ampérmetrem se zanedbatelně malým odporem a 

vypočítáme vnitřní odpor jako Ri=Uo/Ik. Jestliže zdroj není dimenzován na tak veliké proudy, 

musíme jej zatěžovat pouze v mezích dovoleného proudu Imax, změřit odpovídající pokles 

výstupního napětí a vnitřní odpor vypočítat z tohoto poklesu.  

a)  

b)  

Ri 

Ui 

I 

Rz

U 

0

I 

U0

U

Ik 

Uz

∆U

48 

Elektrotechnika 1 

Základní vlastnosti ideálního zdroje proudu byly opět  diskutovány  v kapitole  2.4.1,    

a to pro obecný časový průběh proudu. Musí být tudíž platné i pro proud stejnosměrný. 
Vyjdeme-li z představy reálného zdroje proudu dle Obr. 2.22, můžeme uvažovat lineární 
model (náhradní schéma), podle Obr. 3.3a. Jeho zatěžovací charakteristika je na Obr. 3.3b. 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obr. 3.3:

  Lineární model reálného stejnosměrného zdroje proudu 

Náhradní schéma se skládá z ideálního zdroje proudu Ii, tzv. vnitřního proudu, paralelně 

s lineárním  konduktorem  Gi, tzv. vnitřní vodivostí. Výstupní proud takového náhradního 

obvodu je roven 

I

I

U

G

I

I

i

i

i

∆

−

=

−

=

.

  , 

( 3.2 )

stejně jako u původního reálného zdroje. Je-li napětí na zátěži rovno nule, tj. při zkratování 
výstupních svorek, zdroj pracuje ve stavu nakrátko. Jak vyplývá z rovnice ( 3.2 ), jeho 
výstupní proud, tzv. proud nakrátko, je roven 

i

k

I

I

= . Pokud má vodivost zátěže konečnou 

hodnotu, výstupní napětí  U je od nuly různé a výstupní proud klesne o  hodnotu úměrnou 
velikosti tohoto napětí, tj. 

U

G

I

i .

=

∆

. Je zřejmé, že čím je vnitřní vodivost Gi menší, tím je 

výstupní proud zdroje méně závislý na vlastnostech zátěže a tím je zdroj tzv. „tvrdší“, tj. 
bližší  ideálnímu zdroji proudu, který má vnitřní vodivost rovnu nule. Pokud bychom 
měnili vodivost zátěže až k nule, tj. svorky zátěže budou rozpojeny, výstupní proud poklesne 
na nulu a objeví se na nich maximální možné napětí, tzv. napětí naprázdno.Protože pak celý 
vnitřní proud Ii teče smyčkou s vnitřní vodivostí Gi, je toto napětí rovno 

i

i G

I

U

=

0

. 

Zatěžovací charakteristika zdroje na Obr. 3.3b pak protíná vodorovnou osu (osu napětí) 
v bodě, který odpovídá napětí naprázdno U0, a svislou osu (osu proudu) v bodě, který je