Economie

Úroková míra plní dvě významné funkce:
•Vede domácnosti k tomu, aby obětovaly část své současné spotřeby ve prospěch úspor a vytvářely nabídku na trhu kapitálu
•Podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitosti

Úroková míra je nájemní cenou úvěrového kapitálu. Platí jej ti, kdo chtějí investovat těm, kdo spoří, tj. Spořitelům. Primárním zdrojem kapitálu jsou úspory domácnosti a firem. Vyšší úrokové míry zvyšují množství dosažitelných úspor (úvěrového kapitálu).
Velikost úrokové míry je dána vztahem: i=U/K *100
i-roční úroková míra
U-úrok nebo výnos s zapůjčené částky
K-úvěrový kapitál

Velikost nabídky úvěrového kapitálu závisí na velikosti reálné úrokové míry. Růst um vyvolává růst nabídky.

Faktory ovlivňující velikost úvěrového kapitálu:
- Časové preference
- Riziko

Trh půdy. Specifičnost půdy je dána tím, že je kvantativně omezena a její rozlohu fakticky nelze procesem rozšířené reprodukce zvětšovat. Půda není homogenní výrobní faktor. Diferenciace půdy je založena na kvalitě a poloze.

Pozemková renta-je důchod, plynoucí z vlastnictví půdy v příběhu jejího využívání.

1. Tři skupiny podnětu, které v tržní ekonomice vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství:
   a) neefektivní alokace výrobních faktoru a finální produkce
   b) přerozdělování příjmu
   c) konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti

Skupiny nástrojů k prosazení záměru své mikroekonomické politiky :
- Daně
- Cenová regulace
- Státní vlastnictví
- Státní regulace
- Antimonopolní politika zakazující určitě druhy konkurenčního chování

Příčiny rizika :
- Nedokonale rozhodování státních orgánu
- Státní orgány zvolí opatření, které působí na hospodářství nepříznivě( неблагоприятно)

Vládní selhání -v obou případech kolektivní akce nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativně ovlivňuje rozdělení důchodu, její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
Hlavní oblasti vládního selhání:
- Čas
- Sledování vlastních zájmu, nevyužijí politického kapitálu

Spotřební daň. Břemeno daní платят и потребитель и производитель. Нo rozdělení břemeno závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky:
Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo, dopadá břemeno daně více na spotřebitele. A naopak.

Пример с сигаретами и данью на 4 кроны дороже

Cenový strop- je jedním ze zásahů státu do cenového systému. Продавцы не смеют ставить цену выше, чем государство установило ценовый строп. Политики хранят людей перед высокими ценами.

Subvence k ceně (cenová podlaha) - stanovení minimálních cen, za nichž bude statek prodáván spotřebitelům. Nástrojem k udržení min.cen jsou subvence, které stát doplácí výrobcům k ceně statku. Na úrok daňových poplatníků zvyšuje cenu výrobci a snižují spotřebiteli. Prospěch ze subvencí mají ti, kdo tvoří malou skupinu, ti totiž na daních zaplatí menší podíl subvencí, než jaký z nich mají prospěch. Subvence k ceně vyvolávají neefektivnost. Proč tolik zemi subvencuje zemědělské produkty? Zemědělci dokážou na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňový poplatníci se nedokážou účinné bránit. Nebo že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružné jako průmysl a služby.