IZMP Znalostní management - Shrnutí učiva

 6.2.6  Retrospekce

•

Obvykle používaná při procesu učení se po akci

•

Představuje realizaci hodnotící schůze – svolána po dokončení projektu (úkolu)

•

obdobná struktura jako AAR

•

na rozdíl od AAR jde ale do větší hloubky (detailnější řešení problému)

•

shrnuje veškeré předchozí dění

•

Pozitivně působí na myšlení týmu

•

Dokáže identifikovat silná místa

◦

pochválit tým před ostatními

◦

poskytuje motivaci pro další práci

•

Poskytuje příležitost pro oficiální ukončení projektu

 6.2.7  Adresář znalostí

Možno využít při vyhledávání lidí s potřebnými znalostmi a dovednostmi
Forma a obsah adresáře závisí především na velikost organizace:

•

malá organizace - stačí nástěnky typu „Kdo je kdo“

- 30 -

•

velká organizace – např. „Podnikové zlaté stránky“

Systém dobře zavedeného a fungujícího adresáře znalostí

•

má doplňovat oficiální systém pro řízení lidských zdrojů (HR systémy)

Cíl adresáře znalostí

•

poskytnout věrohodnou reprezentaci dané osoby (podrobnější, než běžné osobní materiály)

•

výhodou je zachování osobní povahy (HR systémy ji obvykle nemají)

 6.2.8  Pracovní sítě (komunity)

Skupiny jednotlivců, kteří jsou v kontaktu a sdílejí své znalosti, protože:

•

mají společný zájem (např. o automobily)

•

jsou na sobě vzájemně závislí (např. spolu bydlí v jedné vzdálené opuštěné vesnici)

•

je   spojuje   duch   spolupráce   (např.   musí   vyřešit   problém,   který   je   natolik   rozsáhlý   a 
komplikovaný, že by jej sami nemohli zvládnout)

Určeno především pro sdílení tacitních znalostí

Sociometrie – metoda jež měří neformální vztahy ve skupině
Sociograf – grafické znázornění výsledků sociometrického šetření

Klasifikace sítí:

1. Zájmové
2. Pracovní (podpůrné) sítě
3. Úkolové (realizační sítě)

 6.2.9  Znalostní báze

Systém pro zachycování znalostí