Ekonomika podniku - 110731 AKo - Kapitola 14 Personalistika

B) Zařazování pracovníka do pracovního procesu

Každý vedoucí pracovník musí uvést nového pracovní do pracovního kolektivu a zajistit jeho adaptaci na pracovní činnosti, organizaci i seznámení se spolupracovníky. Protože je dobrý průběh adaptace nového pracovníka velice závazný nejen pro pracovníka samotného, ale i pro chod pracoviště, nejde ze strany vedoucího o úkol jednorázový, ale kterému se musí věnovat po celou dobu této adaptace. Vedení má umožnit pracovníkovi osvojit si požadovanou práci, napomáhat vytvářet žádoucí vztahy k útvaru i podniku, vytvářet u nového pracovníka pocity důvěry a užitečnosti a pomáhat mu překonávat problémy a nesnáze, které obvykle vznikají.

c) Hodnocení pracovníků

Hodnocení pracovníků prolíná veškerou personální činnost, přísluší výlučně vedoucímu pracovníkovi. Toto hodnocení provádí vedoucí jednak spontánně při každodenním pracovním a osobním styku, jednak organizovaně, na základě podnikových směrnic a dalších předpisů. Při spontánním, subjektivním hodnocení nepostupuje obvykle příliš systematicky a neformuluje své poznatky, i když podle něho přistupuje k jednotlivým pracovníkům. Organizované hodnocení je motivováno snahou o jednotný způsob vedení všech pracovníků. Jeho základem je formulované hodnocení vypracované vedoucím. Z těchto hodnocení si obvykle podnik vytváří podklady pro účinnou personální činnost.

d) Motivování pracovníků

Vedoucí pracovník se v celé své řídící činnosti snaží o dosažení optimálních pracovních výkonů své pracovní skupiny, zvyšování produktivity práce, vyšší pracovní aktivitu apod., tedy o splnění stanovených pracovních úkolů. Veškerou činnost vedoucího pracovníka tedy prolíná ovlivňování pracovní ochoty, tj. motivování pracovníků k práci. Pro vedoucího to znamená nejen znalost obecných poznatků motivace, ale i schopnost a dovednost jich prakticky využívat. To předpokládá dobrou znalost jednotlivých členů kolektivu. Je zřejmé, že zde značnou roli mají konkrétní specifické podmínky, situace, vlivy, vazby apod., a že univerzální obecný návod neexistuje.

e) Výcvik a vzdělávání pracovníků

V souvislosti s růstem nových poznatků i vývojem nových požadavků na výrobní podniky a jednotlivé vnitropodnikové útvary vzniká nutnost dalšího vzdělávání pracovníků. Na něm se musí podílet vedoucí pracovník a to jak přímo, tak nepřímo motivováním pracovníků i podílem na jeho organizování. Vlastní zjišťování a organizování tohoto vzdělávání, rekvalifikace pro vykonávání jiných činností je ovšem věcí příslušných podnikových útvarů.

f) Řešení připomínek, stížností a konfliktů

Připomínky, stížnosti a konflikty na pracovišti vyplývají jednak z objektivních podmínek pracovní činnosti, jednak z osobních vlastností jednotlivých pracovníků. Častým zdrojem konfliktů bývá i osobnost vedoucího a způsob jeho vedení a řízení práce.