Ekonomika podniku - 110731 AKo - Kapitola 14 Personalistika

Ke kolektivní úkolové mzdě se také přistupuje tehdy, jestliže hlavní vliv na výkon má technická výkonnost výrobního zařízení a kolektivní obsluha ovlivňuje pouze dodržování technologie, chod zařízení a zamezuje případné prostoje.

K eliminaci uvedených vlivů a současně ve snaze zachovat stimulační funkci mzdy se dosti často přechází na kombinaci časové mzdy s prémií za výkon, kolektivní nebo individuální. Prémie může být nejen za výkon, nýbrž i za jiný ukazatel, např. na kvalitu, úspory nákladů, plnění zakázek v termínu apod.

14.1.2 Stimulační funkce mzdy

Na mzdu úzce navazuje využití jejího stimulačního působení- hmotná zainteresovanost. Přímo ve mzdě je podchycena individuální hmotná zainteresovanost, případně zainteresovanost malých kolektivů, důležitá je však i zainteresovanost na výsledcích širšího kolektivu, jako např. dílny, provozu, závodu i celého podniku.

Zainteresovanost na výsledcích celé organizační jednotky musí být svázána s vytvořením zdrojů pro tuto zainteresovanost, tj. se ziskem. Toto zaměření zainteresovanosti může být vyjádřeno nejen jako přímý vztah k vytvořenému zisku, nýbrž i ve zprostředkované formě, jako např. dodržení normovaných nákladů, zmetkovitosti, cenách, tržbách apod. V dnešní době je účelné, aby tato část zainteresovanosti, která je velmi účinná, byla vázána na skutečně zaplacené faktury, nikoliv ne zaúčtované, čímž se vytvoří kolektivní zainteresovanost na snižování objemu pohledávek nesplacených ve lhůtě.

Jedním z důvodů, proč se rozšiřuje organizační členění podniků na menší celky-divize, provozy i dílny, vybavené i funkčními činnostmi a vytváření ekonomicky samostatných jednotek bez právní subjektivity, které mohou časem přerůst na celky s právní subjektivitou, je právě snaha, aby se zaměstnanci bezprostředněji podíleli na tvorbě zdrojů a byli na nich lépe zainteresováni.

14.2 Mzdové náklady

Mezi úrovní mezd a úrovní mzdových nákladů není rovnítko. Při nízkých mzdách mohou být vysoké mzdové náklady, naopak, při vysokých mzdách mohou být nízké mzdové náklady. Tento vztah je dán produktivitou živé práce, tj. kolik lidí celkem se na výrobě podílí v celém výrobním procesu.

Jak již bylo uvedeno, je mzda nákladovou položkou jako každá jiná. Přímou vazbu na mzdy má ještě sociální a zdravotní pojištění, které je počítáno procentem z mezd.

Kromě mzdy a pojištění mají vztah k pracovníkům ještě i různé režijní náklady, jako např. závodní stravování, náklady na pracovní pomůcky, ochranné pomůcky, v teplých provozech nápoje, náklady na školení a rekreaci, šatny, umývárny apod. Tyto náklady mají vztah k počtu zaměstnanců nikoliv přímo ke mzdě. Náklady, bezprostředně související se zaměstnancem se nazývají osobní náklady. Osobní náklady jsou tedy vyšší, než pouhé mzdové náklady.