Ekonomika podniku - 110731 AKo - Kapitola 14 Personalistika

14.1.1 Struktura mzdy

Mzdy (platy) mají svou strukturu a závisejí na více činitelích:

• základní mzda je ta část mzdy, která je určena zařazením do určité tarifní třídy nebo skupiny, ať už jde o. mzdu časovou nebo úkolovou. Tato část mzdy je zaměstnavatelem zaručena a nemůže být vázána na hospodářské výsledky podniku,

• k základní mzdě se přidružují různé příplatky, které k ní mají bezprostřední vztah, např. vliv pracovního prostředí, fyzická nebo psychická zátěž apod. Obvykle jsou tyto faktory již započteny do základní mzdy,

• individuální mzda (také se nazývá nadtarifní složka mzdy) je část celkové mzdy, která bezprostředně nesouvisí s prací, nýbrž má vztah k osobním vlastnostem a znalostem zaměstnance, jako je např. spolehlivost, disciplína, pořádkumilovnost, iniciativa, pracovní zkušenosti, kvalifikace, délka zaměstnání atd. Individuální mzda se vyjadřuje příplatkem k základní mzdě, a to:

  • osobním ohodnocením buď procentní přirážkou k základní mzdě, nebo absolutní částkou,

  • mimořádnými odměnami, jako věrnostní prémie, příplatek za délku služby apod.

Individuální část mzdy je závislá na subjektivním ohodnocení zaměstnance, což lze považovat za určitý negativní prvek, avšak tomu se nelze vyhnout. V některých podnicích jsou pro osobní ohodnocení vypracovány různé bodovací systémy, které zčásti subjektivizmus omezují.

V posledních letech se v podnicích rozšiřuje zavádění tzv. osobních platů (zvláště u THP), kde obě uvedené složky mzdy jsou sloučeny do jedné položky a zahrnuty do pracovní smlouvy. Stejně tak se postupuje u stanovování platů v manažerských smlouvách.

Tento přístup znamená zjednodušení a vyzvednutí osobního přístupu k zaměstnanci. Sociální část příjmů zaměstnanců se nepromítá do mzdových nákladů, protože je regulována přímo státem a vyplácí se přímou nebo nepřímou formou ze státního rozpočtu nebo ze sociálního pojištění. Jsou to např. přídavky na děti, daňové úlevy, výhody pro osoby tělesně postižené apod.

Ekvivalentem peněžní mzdy je mzda naturální. Ta se dnes již vyskytuje pouze okrajově, např. ve formě různých naturálních požitků - palivo, zemědělské produkty, přepravní výhody apod. Naturální mzda je dnes jen pouhým doplňkem peněžní mzdy. Její peněžní ekvivalent se zdaňuje daní z příjmů ze závislé činnosti stejně jako peněžní mzda.

Rozhodnutí, kde bude uplatněna časová a kde úkolová mzda, závisí na daných podmínkách vykonávání pracovní činnosti. V těch případech, kdy nelze vůbec nebo pouze s vysokým stupněm nepřesnosti vypočítat výkon zaměstnance - úřednická práce, tvůrčí činnost, obsluha, dozor apod., tam se použije časová mzda. Úkolová mzda má přímý vztah k vyrobeným kusům tam, kde počet vyrobených kusů přímo závisí na zaměstnanci - obrábění, šití, zednické práce apod. Úkol může být stanoven buď odměnou za kus, nebo obráceně za výkon v časové jednotce. Úkolová mzda se u kolektivní práce může stanovovat ve vztahu k celé pracovní skupině, např. četě, směně a pak jde o kolektivní úkolovou mzdu. Kolektivní úkol se používá tehdy, jestliže nelze určit podíl jednotlivce na celkovém výkonu.