Mikroekonomie 2 PMIKK - Test otázky a odpovědi

Cenová elasticita nabídky:

• vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství, změní-li se cena o 1 %

% změna nabízeného množství Q ∆Q / Q

ES = =

% změna ceny P ∆P / P

ES > 0 … cenová elasticita nabídky je kladné číslo (od cenové elasticity poptávky se liší jenom znaménkem)

Q2 - Q1 P1 + P2

ED = ⋅

P2 - P1 Q1 + Q2

Q1 … nabízené množství před změnou P1 … cena před změnou

Q2 … nabízené množství po změně P2 … cena po změně

ES > 1 … elastická nabídka

ES < 1 … neelastická nabídka

ES = 1 … jednotkově elastická nabídka

ES  ∞ … dokonale elastická nabídka

ES = 0 … dokonale neelastická nabídka

Faktory působící na cenovou elasticitu nabídky:

• náklady a možnost skladování

• malá elasticita nabídky je u zboží s krátkou dobou trvanlivosti (nákladnější a obtížnější skladování) a také rostou-li s růstem produkce náklady rychle

• technologie výrobního procesu

• je-li možné stejnou technologií vyrábět substituční zboží, nabídka je pružnější

• délka období

• s délkou časového období se zvyšuje pružnost nabídky

Užitečnost statků:

1. objektivní hledisko

2. subjektivní hledisko - individuální charakteristika spotřebitele, zahrnuje jeho přání

Kardinalistická teorie užitku

• užitek je fyzikální veličinou, která se dá přímo (kardinálně) měřit v peněžních jednotkách

• funkce TU a MU se nazývají Mengerovské škály podle Karla Mengera

Celkový užitek (TU):

• vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení ze všech jednotek statku, které spotřebitel užívá

Příklad:

Mezní užitek:

• vyjadřuje, o kolik se změní celkový užitek při spotřebě další jednotky statku

MU = (TU)' … derivace funkce celkového užitku

nebo

MU = TUi+1 - TUi … rozdíl sousedních hodnot TU

Zákon klesajícího mezního užitku (= 1. Gossenův zákon) - platí u většiny statků

• v důsledku spotřeby statků dochází k nasycení potřeby spotřebitele  jeho zájem o další jednotku je stále menší

• spotřeba některých statků se však tímto zákonem neřídí (např. alkohol, drogy)

Odvození funkce individuální poptávky spotřebitele:

• mezní užitek lze vyjádřit pomocí ceny: MU = P

• individuální křivka poptávky spotřebitele kopíruje křivku mezního užitku

Indiferenční křivka:

= tzv. křivka lhostejnosti - z hlediska celkového užitku je spotřebiteli lhostejné jakou kombinaci na dané křivce využije

 všechny volby (např. A, B) na jedné indiferenční křivke jsou rovnocené (mají pro spotřebitele stejný užitek)

Axiomy (teoretická východiska) ordinalistické teorie:

• axiom úplnosti srovnání

pořadí preferencí je úplné, umožňuje-li spotřebiteli seřadit všechny možné kombinace statků a porovnat je (existují volby lepší a horší)

• axiom tranzitivnosti preferencí

• jestliže spotřebitel preferuje kombinaci A před B a kombinaci B před C, pak platí, že dává přednosti A před C