Mikroekonomie 2 PMIKK - Test otázky a odpovědi

• axiom nenasycenosti (více je lépe než méně)

• za jinak stejných okolností preferuje spotřebitel větší množství statku před množstvím menším (výjimka - např. při přejedení)

• axiom konvexity

• všechny indiferenční křivky jsou pro běžné statky klesající (mají zleva doprava dolů skloněný - konvexní - tvar)

• při rostoucím množství statku klesá mezní užitek z něho vyplývající  MMS je záporná

• axiom kontinuity

na indiferenční mapě je nekonečně mnoho indiferenčních křivek, neexistuje místo, kde by žádná nebyla  indiferenční mapa je spojitá

konvexita kontinuita

Indiferenčí křivka = množina bodů vyjadřujících kombinace dvou statků, které mají pro spotřebitele stejný celkový užitek

body A,B,C,D,E … různé kombinace se stejným užitkem

- substituce statku q2 statkem q1

- na další jednotku statku q1 jsme ochotni obětovat stále méně statku q2

mezní míra substituce - vyjadřuje sklon křivky

∂ q2 ∂ q1

MMS2/1 = MMS1/2 =

∂ q1 ∂ q2

mezní užitek

• vypočítá se jako parciální derivace funkce celkového užitku

• ve dvoustatkovém modelu platí:

MMS2/1 = dq2/dq1 = - MU1 / MU2

MMS1/2 = dq1/dq2 = - MU2 / MU1

• změna ve spotřebě obou statků vyvolá posun po indiferenční křivce

Indiferenčí křivky při dané funkci celkového užitku spotřebního koše:

• obecnou rovnici indiferenční křivky odvodíme z funkce celkového užitku tak, že vyjádříme q1 nebo q2

1. funkce celkového užitku: U = q1α ⋅ q2β

   • obecné funkce indiferenční křivky:

α U β U

q1 = q2 =

q2β q1α

1. funkce celkového užitku: U = aq1 + bq2 + q1⋅q2

   • obecné funkce indiferenční křivky:

U - b⋅q2 U - a⋅q1

q1 = q2 =

a + q2 b + q1

1. funkce celkového užitku: U = aq1 - bq2 + q1⋅q2

   • obecné funkce indiferenční křivky:

U + b⋅q2 U - a⋅q1

q1 = q2 =

a + q2 - b + q1

Mapa indiferenčních křivek = souhrn všech indiferencích křivek

• na každé indiferenční křivce, je zakreslena kombinace dvou statků

• čím je indiferční křivka vzdálenější (bližší) počátku, tím větší (menší) hladinu celkového užitku vyjadřuje

Modely volby spotřebního koše (příklady spotřebitelských preferencí):

• model s omezenou substitucí statků

= indiferentní (nezávislé) statky - např. šaty a potraviny (ani jeden z těchto statků nemůžeme úplně nahradit tím druhým)

- křivky neprotínají osy

funkce celkového užitku:

U = q1α ⋅ q2β … Cobb-Douglasova funkce

α, β >0, α + β = 1

U ∈ (0; ∞)

q1, q2 > 0

• model s neomezenou substitucí statků

= přímé substituty - jeden ze statků můžeme úplně nahradit druhým (např. pomeranče a mandarinky)

- křivky protínají osy

funkce celkového užitku:

U = aq1 + bq2 + q1⋅q2

U ∈ (0; ∞)

q1, q2 > 0

• model s omezenou substitucí nezbytného a neomezenou substitucí zbytného statku

= nepřímé substituty - např. chleba (nezbytný statek) a videokazety (zbytný statek)