Mikroekonomie 2 PMIKP - Tahák

3 Vztah k riziku

Lidé mohou riziko vyhledávat nebo k němu mít naopak averzi, nebo jim může být riziko lhostejné. Přístup k riziku je vyjádřen ve tvaru fce užitku. 1) Averze = preferován jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem. Fce užitku je konkávní. S rostoucím důchodem se mu potřeba riskovat zdá stále méně důležitá a uchyluje se stále více k bezpečnému očekávání menších, ale zaručených postupů. 2) Vyhledávání rizika = ochoten podstoupit nejistotu relativně malé pr-sti nejvyššího možného výsedku riskantní alternativy. Fce užitku konvexní – užitek roste rychleji než příjem spotřebitele. 3) Lhostejnost = nerozhodný při volbě mezi jistou a rizikovou alternativou rozhodnutí, pokud je výsledek shodný s očekáváným výsledkem rizikové alternativy.Fce je lineární – přímka.

3 Vztah k riziku a ochota přijmout spravedlivou sázku

Rozdílné chování jednotlivce dle vztahu k riziku je možné demonstrovat na jeho konfrontaci se spravedlivou sázkou = sázka, jejíž výnos je při dostatečnš velkém počtu pokusů sjodný s výší vkladu, nebo jejíž výnos, snížený o vklad, je při dostatečném počtu kusů nulový. V případě averze – očekávaný užitek v podmínkách jistoty je vyšší než očekávaný užitek v podm. rizika. V případě hostejnosti – při volbě mezi alternativou jistoty a spravedlivé sázky bude nerozhodný.

3 Optimální rozhodnutí v podm.rizika

Spotřebitel se rozhoduje mezi dvěma variantami (S1,S2) s výstupy X1, X2. Fce užitku obou výstupů jsou takové, že relace mezi podíly vystupuje shodná s relací mezi jejich užitky. Hledáme optim.kombinaci výstupů.

Přímka stejného očekávaného výnosu EX a přímka jistoty CL. Platí: X2=((EX/л2)(л1/л2))*X1. Nejpravděpodobnější varianta – ta, která leží nejblíže linii jistoty CL. Na jistotu spoléhá súpotřebitel s averzí k riziku.

3 Snižování rizika

Lidé se snaží riziko snižovat. Je to možné trojím způsobem: Získán více informací o různých alternativách rozhodnutí a o jejich výsledcích, pojištěním a diverzifikací činností. Diverzifikace = rozložení jedné objemné činnosti na několik menších. Menší alternativní aktivity by měly být na sobě závislé.

3 Pojištění

Lidé s averzí k riziku jsou ochotni vzdát se určité části příjmu, aby se riziku vyhnuli. Pojistné je pro spotřebtele nevýhodné – dává za pojistku více, než by v průměru ztratil, kdyby nastala pojistná událost. Ale pojištění mu jeho bohatství (welfare, W) tj. majetek i příjem, zachovává na úrovi stejné, než kdyby pojištěn nebyl. Jestliže očekávaná hodnota bohatství člověka s riziky nekrytými je stejná, jako by byla v případě stejných rizik pojištěním krytých, odpovídá náklad a takové poištění spravedlivé pojistce. Výše výdajů za pojištění je shodná s očekávanou ztrátou. Platí: EW=(W-L)* л + W*(1- л)=W-L* л, kde EW – očekávané bohatství, L – újma na bohatství, л – pr-nost. Maximální pojistka = taková výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (dosaženou pjištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění).