Mikroekonomie 2 PMIKP - Tahák

5 Křivka rostoucího výstupu

= představuje sooubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje N při výrobě různých objemů výstupů.

5 Výnosy z rozsahu

Objevují se případy, kdy změny v objemu spotřebovaných zdrojů vedou k jiným než proporcionálním změnám produkce. Tím se zabývá problematika výnosů z rozsahu. Fce složená: Q=F(f/K,L)), kde fce F(f) je formulovaná tak, že může způsobit rychlejší neb pomalejší růst podukce Q ve srovnání s původní fcí f(K,L). Zvýšení obejmu používaných vstupů o 1% vede k růstu produkce a) o více než 1% = rost.výnosy z rozsahu, b) o méně než 1% = kles.vý.z.rozs., c) též o 1% = konst.výnosy z rozsahu.

5 Technický pokrok

Produkční fce vychází z urč.úrovně technologie. f ((K,L)*A(t)) = Q, kde A(t) je techn.pokrok v čase. Z heldiska působení tech.pokroku na jednotlivé výstupy lze rozlišit: a) neutrální tech.pokrok f ((K,L)*A(t)) = Q, b) kapitálově náročný t.p. f[A(t)*K,L] = Q, c) pracovně náročný tech.pokrok f[K, A(t)*L] = Q.

5 Náklady firmy

Jde hlavně o N na práci a kapitál. Mezi úč. A ekonomickým chápám není podstatný rozdíl. N na práci se považují za explicitní N., N na kapitál – účetní (pořizovací cena kapitálového statku = reálně vynaložné, tedy explic.N) a ekonom (považují za implic.N) chápe odlišně.

Cenou práce = mzdová sazba w = peněžní částka za jednu hodinu práce

Cenou kapitálu = r, nájemné odpovídající peněžní částce nájemného za jednu hodinu.

Zapuštěné N = N, kteé firma nemůže získat zpět, alternativní N = 0.

Východiskem analýzy N = funkční vztah mezi N a výstupem za jednotku času. Nákladová fce: TC = f(Q,w,r)

5 Náklady firmy v k.o.

TC = w*L+r*K = suma nákladů na práci a kapitál

STC = w*L+r*K1; TC = VC+FC; SAC = STC/Q = FC/Q + VC/Q, atd.

5 Náklady firmy d.o.

5 Vztah mezi krátko a dlouhodobými N

5 Optimální velikost závodu

6 Podmínky dokonalé konkurence

1. Firmy prodávají standardizované výrobky, 2. Firmy přijímají ceny jako objektivní, 3. VF jsou v dlouhém období dokonale mobilní, 4. Firmy a spotřebitelé mají dokonalé informace

6 Obecná východiska určení výstupu, pi němž firma maximalizuje zisk

Firma maximalizující zisk podřizuje volbu vstupů (N) i výstupů (výnosů) dosažení maximálního ekonomického zisku. Ekonomiký zisk = TR – TC = TR – TCex – TCim, л budeme označovat TR – TCex. Velikost zisku л = P*Q – w*L-r*K, л = P*f(K,L)-w*L-r*K. Zisk bude maximální, při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovedeke změně dodatečného zisku . První derivace fce zisku rovná nule. d л/dQ=0, protože platí d л/dQ= dTR/dQ – dTC/dQ a zároveň platí dTR/dQ – dTC/dQ = 0 a výsledkem je MR=MC. Toto zlaté pravidlo maxializace zisku lze interpretovat: aby firma max.zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě mezní příjmy rovnaly mezním nákladům. Postačující podmínka maximalizace zisku je spojena s požadavkem rostoucích mezních nákladů, ve vztahu k růstu výnosů.Druhá derivace musí být záporná. d2 л/dQ2<0 a potom dMR/dQ < dMC/dQ. MC=MR, MR=dTR/dQ= P+Q(dP/dQ); eDP = (dQ/Q)/(dP/P); MC=P*(1+1/eDP); (P-MC)/P = -1/ eDP Pravidlo převrácené elasticity – čím cenově elastičtější bude poptávka po produkci firmy, tím menší můeme očekávat rozdíl mezi cenou a mezními náklady firmy – má smysl pouze tehdy, je-li poptávka elastická.(menší než 1).