rozpoctovy_proces

Stanovení rozpočtového provizora ve výši 1/12 z celkového objemu výdajů loňského roku je značně rizikové, neboť existuje řada výdajů, které je nutno uhradit v plné výši ihned začátkem roku nebo existuje potřeba uhradit výdaje vyplývající ze smluvního vztahu, které se v loňském roce nevyskytovaly, takto zvýšené výdaje by mohly způsobit, že nebudete schopni dodržet objem prostředků stanovený pravidly rozpočtového provizoria.

Nehospodaření podle pravidel rozpočtového provizoria je považováno za správní delikt, za který hrozí pokuta až do výše 1 milionu Kč.

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu ÚSC nebo DSO po jeho schválení.

3. Rozpočtový proces a jeho zásady

Rozpočet ÚSC a DSO je finančním plánem, jímž se řídí financování jejich činností. Sestavuje se na jeden rok, přičemž rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

Při sestavování rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu, avšak zastupitelstvo obce či orgán DSO není rozpočtovým výhledem vázán, ale jestliže přijmou rozpočet odlišný od údajů vyplývajících z rozpočtového výhledu, měly by být tyto odlišnosti odůvodněné a opodstatněné.

Schválený rozpočet musí být vždy reálný a pravdivý, tzn. skutečné hospodaření ÚSC a DSO by mělo být vždy v souladu s rozpočtem. Při sestavování rozpočtu by se neměly zbytečně nadhodnocovat příjmy a v souladu s nimi plánovat výdaje, tak aby v dlouhodobém horizontu bylo hospodaření obcí spíše vyrovnané a nevedlo k zadluženosti obce.

Prioritně se sestavuje rozpočet vyrovnaný, kdy se příjmy v daném roce rovnají výdajům. Ale skutečné hospodaření obce je v daném roce vyrovnané málokdy, je tedy nutné v průběhu roku provádět rozpočtová opatření a rozpočet přizpůsobovat reálné situaci a potřebám obce (viz. rozpočtová opatření).

Zastupitelstvo obce rovněž může schválit rozpočet přebytkový, tzn. že příjmy běžného rozpočtového roku převýší výdaje v daném roce. V takovémto rozpočtu jsou zpravidla rezervy peněžních prostředků na řešení krizových nebo neplánovaných akcí (rozpočtované mínusem na pol. 8115 nebo 8125), často se přebytkový rozpočet schvaluje v případech, kdy je nutné našetřit dostatek finančních prostředků pro budoucí rozsáhlé investiční akce (pozn.: v letech, kdy se investice budují, je rozpočet často schodkový, krytý právě těmito našetřenými prostředky z minulých let) nebo naopak v případech, kdy obec musí zajistit prostředky na splácení úvěrů a půjček z minulých let (rozpočtované na 8114 nebo 8124 u úvěru tuzemských, 8214 a 8224 u úvěrů ze zahraničí). Popř. je možné tento kladný zůstatek finančních prostředků převést do peněžních fondů zřízených obcí.

Zastupitelstvo může schválit i rozpočet schodkový, kdy výdaje v daném roce převýší příjmy. Takovýto rozpočet může zastupitelstvo schválit jen v zákonem taxativně vymezených případech, tzn. za předpokladu, že se tento schodek pokryje prostředky z minulých let (použití přebytku hospodaření z předchozího roku se rozpočtuje na pol. 8115) nebo schválí jeho krytí přijetím návratných zdrojů, tzn. smluvně zabezpečených půjček a úvěrů (rozpočtuje se pol. 8113 nebo 8123, resp. 8213 nebo 8223) – pozn.: MF ČR v současné době připouští í písemný příslib na poskytnutí úvěru či půjčky– v tomto případě je nutné v rozpočtovém výhledu pamatovat na zajištění prostředků na splácení těchto půjček a úvěru.