de2-zk-priprava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
−
řešení problematiky městského paláce:
o
zpočátku byl ovlivněn dekorativním pojetím fasády v duchu Sansovina
o
poté inspirací klasickou architekturou stále častěji používá na fasádách
sloupů, čím dál tím více ve formě vysokého řádu
nutno Palladia chápat jako renesančního klasicistu
o
hlavní fasády do náměstí velmi robustní, zato postranní fasády velmi štukové
−
řešení problematiky kostelního průčelí
o
jako klasicista využívá motivu průčelí antického chrámu
celek fasády vzniká překrytím motivu vyššího chrámového průčelí v
hlavním rizalitu a nižšího a širšího chrámového průčelí v zadním
plánu, které přináleží postranním osám (vedlejší lodi kostela)
−
vrcholem jeho práce - Il Redentore, Benátky
o
průčelí nabývá vynecháním onoho spodního plánu uprostřed fasády klasické
čistoty a v kombinaci s kupolí a drobnými věžicemi se stává nedílnou součástí
městského panoramatu
o
prostor kostela je jednolodí s postranními kaplemi a kupolí nad křížením
(obdoba s kostelem Del Gesú)
o
v čele pilířů mezi kaplemi použil zdvojených polosloupů, zóna klenby vyniká
opětně díky využití termálních oken zvláštní měkkostí forem.
Kostel Il Redentore se stal vzorem pro kostely pozdějšího
klasicizujícího baroku
−
zpracovává i typ antické římské předměstské vily
o
staví výhradně v Benátsku
o
neopevněné stavby na rozlehlých pozemcích
o
výrazně se inspiroval římským antickým typem vily
tehdy venkovské hospodářské sídlo
o
inspirace Vitruviem - řešení tohoto stavebního typu:
základem je ústřední blok hmoty samotného obytného stavení vily
v průčelí často se sloupovým portikem s trojúhelným štítem, který je
propojen s postranními, původně hospodářskými, budovami nízkou