de2-zk-priprava

Pernštejnové - Český Krumlov, hrad v Pardubicích. 

po jejich vzoru Jindřichův Hradec, Telč, Horšovský Týn 

− 

velký rozvoj měst (časté požáry a následně nová výstavba) 

o

městské šlechtické paláce 

stylově shodné řešení jako zámky 

kvůli nedostatku prostoru jsou téměř všude vynechávána arkádová 

nádvoří (občas suplována jednoduchými arkádovými galeriemi) 

na Moravě se u šlechtických paláců uplatňuje náročnější kamenická 

práce 

o

Radnice 

nejnápadnějším zhmotněním sebevědomí měšťanského stavu 

nevytvářejí nový stavební typ, ale pouze opakují běžné typy 

renesančních paláců 

v menších městech většinou čerpají inspiraci z měšťanské renesance 

o

měšťanské domy 

měšťanské domy poměrně často napodobovaly šlechtické paláce, a 

to především v užívání arkádových galerií na nádvořích nebo 

fasádách 

štíty  domů členěné buď v duchu renesanční tektoniky 

v jihočeské oblasti zcela specifický typ měšťanského domu s ryze 

dekorativně pojatým členěním štítu v duchu pozdní gotiky 

− 

výstavba kostelů – poměrně řídká 

o

kromě několika centrál, se ani nevytvořil specificky renesanční typ kostela 

o

objevují se vazby na gotický typ kostela, případně na raně barokní typ 

kongregačního kostela 

19. ITALSKÁ BAROKNÍ ARCHITEKTURA 

− 

 vzniká v Římě, centru křesťanství 

− 

Papež Sixt V. – plán na přestavbu Říma (Domenico Fontana) 

o

přestavba Říma na Svaté město evropského katolicismu 

o

praktikovány principy barokního urbanismu 

sjednocení myšlenek dle vyšších myšlenek 

ulice nepravidelné, spojovaly nejdůležitější místa, cesty velmi široké 

ulice ve tvaru trojzubce – klasicizující prvek 

o

tvorba římských náměstí 

obelisky = symbol, sjednocení prostoru (později umístěny i na 

křižovatkách – důležitý milník)