de2-zk-priprava

dosaženo různými prostředky: 

• 

Pietro da Cortona použitím půdorysu řeckého kříže s rameny 

ukončenými obloukem a obvodovou stěnou s nepřetržitým 

sloupořadím 

• 

Bernini použil půdorysu příčně položeného oválu 

• 

C. Rainaldi pomocí průhledu kostelem, který je lemován 

sloupovými edikulami 

průčelí se buď sjednocovalo s urbanistickým prostorem nebo na sebe 

upoutávalo dynamikou anebo tvořilo výtvarnou jednotu s interiérem 

FRANCESCO BORROMINI 

− 

krok směrem k dynamickému pojetí barokní architektury 

− 

začal svoji architektonickou dráhu jako člen svatopetrské huti 

− 

spolupracoval poté s Berninim na baldachýnu pod kupolí kostela sv. Petra. 

− 

jeho samostatná tvorba je zcela originální 

o

maximálně sjednocuje vnitřní prostor 

spojení podélného oválu a dvou hlubších a dvou mělčích nik, které 

vytvářejí jakousi nedělitelnou figuru, jindy použil u pravoúhlého 

prostoru skosení koutů 

• 

fasáda kostela S.Carlino je dokladem pozdního Borrominiho 

díla a měla díky své dynamice obrovský vliv v dalším vývoji 

barokní architektury 

půdorys kostela S. Ivo vytvořil prolnutím dvou půdorysných obrazců 

v jeden celek a tento půdorys prolíná celou výškou prostoru 

jinde použil ve vertikále kontrastu 

jeho dílo bylo ve své době považováno za výstřední a 

„efemérní“(neurčité) 

GUARINO GUARINI 

− 

jeho stavební aktivita dělá z Turína druhé nejdůležitější město italského baroku 

− 

dílo Borrominiho poznal v Římě jako novic a navázal bezprostředně na jeho tvorbu, 

kterou chtěl rozvést do ještě složitějších prvků 

− 

jako hlavní řádový architekt procestoval Evropu 

o

navrhl řádové kostely v Nizze, Lisabonu, Paříži, Vicenze, Praze a dalších 

− 

z jeho díla dochovalo minimum, většinu známe z grafických listů