Otázky ke zkoušce - agroekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
jeden druh vytlačí ty ostatní (konkurenty)
každý druh se časem specializuje na určité části daného zdroje, čímž ovšem mění svou ekologickou niku (zužuje ji)
Mezidruhová konkurence v ekologickém čase…
projevuje se konkurenčním vyloučením (dále jen KV) jednoho druhu, druhý druh zcela převládne. K tomu však dochází jen za určitých předpokladů. 1.) Dostatečná homogenita prostředí, 2.) Dostatečná stabilita prostředí
KV trvá nějakou dobu, během níž musí být prostředí víceméně neměnné – jinak by se mohla situace třeba i obrátit.
Proč dochází v rámci homogenního prostředí ke KV, místo toho, aby se oba druhy uskromnily? Jednotlivé druhy se od sebe liší nosnou kapacitou prostředí. Pokud dva druhy spotřebovávají stejný zdroj a jejich populace rostou, musí nutně nastat okamžik, kdy jedna populace již své nosné kapacity prostředí dosáhla a druhá nikoliv. Ta druhá může tedy pokračovat v růstu. Tím se dostupnost zdroje ještě zmenšuje a početnost první populace se bude postupně snižovat až k nule.
KV se v přírodě těžko dokazuje. Je lepší to dokazovat na rostlinách (pozorujeme přerůstání, stínění,…), než-li na živočiších – kvůli 3 důvodům…
Jsou rozrůzněnější ve využívání zdrojů (není tak častá konkurence
Často jejich populace nedosahuje nosné kapacity prostředí ( snižování díky predátorům)
Procesy KV můžou probíhat velice rychle a je často asymetrický. Jsme schopni pozorovat jen výsledky.
Může docházet i k extrémní konkurenci (hmyz a obratlovci). Hmyz však vítězí, je početnější, krátká generační doba,… Kolibřík versus včela
Mezidruhová konkurence v evolučním čase…
50 . Bioregulace, základní typy kořistnických vztahů
Bioregulací rozumíme regulaci početnosti nějaké populace populací jiného organismu. Výrazné a jednoduché je bioregulační působení predátorů a parazitoidů ( zabíjejí kořist ). Méně výrazné a složitější je to u spásačů. Bioregulace se vyvíjí v rámci kořistnických vztahů.
Rozlišujeme 4 typy kořistnických vztahů : Vztah predátora a kořisti - Predátor zpravidla bývá o hodně větší než kořist, zabíjí ji naráz a potom ji během krátké doby zkonzumuje. Mezi kořistí a predátorem se nevyvíjí speciální vztahy.Ve výběru kořisti bývá nespecifický.
Vztah hostitele a parazita : Parazit konzumuje jen část hostitele, jen zřídka mu v krátkém čase způsobí smrt. Na rozdíl od spáseče se během života soustřeďuje jen na jednoho, nebo na málo jedinců hostitele.Často se mezi ním a hostitelem vyvíjejí zvláštní vazby – buďto hostiteli způsobuje chorobu ( parazit je patogenní), nebo může být parazit obdobně jako parazitoid hostitelsky specifický. Parazitismus může být příležitostný ( př. klíště), nebo nezbytný př. tasemnice.
Vztah kořisti a spásače : Spásač stejně jako predátor má během svého života mnoho kořistí, které ale nezabíjí a konzumuje pouze jejich části. Jeho aktivita nepůsobí bezprostřední smrt kořisti př. býložravý obratlovec.