Otázky ke zkoušce - agroekologie

Fytofágové mohou omezovat růst rostlin ( velmi odolné jsou trávy). Fytofágové obecně rostliny poškozují, ale v některých případech se vyvinula až v mutualistický vztah ( př. konzumace plodů spojena s transportem semen – u některých – bez průchodu trávicím traktem semena nevyklíčí.

Působení rostlin na fytofága – rostliny si evolucí vytvořili řadu obranných mechanismů specifických ( na urč. Fytofága), nespecifických i schopnost zvýšení produkce obranných látek a struktur při poškození fytofága. Ale není příliš jasné, jak tyto mechanismy přímo, nebo nepřímo ovlivňují fytofágy( snížení plodnosti, zvýšení mortality, míra emigrace, imigrace apod.) Mezi obranné mechanismy rostlin řadíme :a) Fyzikální ( př. chloupky, trny, hustota opýření). B) fyziologické mechanismy – změny ve fyziologii rostlin po napadení škůdcem. (odumření pletiv, zdřevnatění,urychlení růstu nebo zrání ---) narušuje časový výskyt škůdce).

c) chemické – pletiva rostlin v řadě případů hořká . Významné je vylučování toxických látek, které rostlinám slouží výhradně k obraně proti fytofágům. Ale např. při překonání tohoto způsobu obrany, mohou toxické látky z rostlin chránit fytofágy před predátory.

53 . Interakce mezi půdní biotou a rostlinami

Přímé působení rostlin – kvalitou a kvantitou organické hmoty dodávané do půdy (př.opadem). Přímé působení je dáno typem, množstvím a chemickým složením vstupů org. hmoty do půdy. Nepřímo působí rostliny změnou mikroklimatu půdy, ochranou povrchu půdy a přijímáním vody. Půdní organismy zpětnovazebně ovlivňují přímo rostliny

( přístupnost živin mineralizací) i nepřímo – ovlivněním vlastností půdy ( s dopadem na chemické procesy ).

Rostliny vykazují 3 typy řízení půdních procesů :

– kvantita a kvalita opadanky ovlivňuje ochranu povrchu půdy, aktivitu půdních organismů, půdní mikroklima a procesy regulující mineralizaci.

– fyzikální vliv vegetačního povrchu na půdní mikroklima a ochranu povrchu půdy

- vliv kořenů na konkurenci o vodu a živiny.

Kvalita opadanky a exudátů ( tekutý výpotek u rostlin a živočichů) je dána chemickým složením ( různí dekompozitoři preferují různé složky opadanky : listy, plody, kůru apod.)

Snížení diverzity těchto zdrojů by měl velký význam na diverzitu půdních organismů. Chemické složení opadanky také ovlivňuje rychlost dekompozice ( rozklad ). Rychlost dekompozice se postupně snižuje tak, jak se postupně uvolňuje P a N.

54 . Činnost rozkladačů ( procesy, fáze, vliv makroorganismů )

Rozkladači se živí odumřelými uhynulými organismy nebo jejich odumřelými částmi. Jsou závislí na dárcovství zdrojů. Rozklad můžeme definovat jako – postupnou přeměnu energeticky bohatých organ. molekul až na anorganické látky ( voda, oxid uhličitý apod.)