Otázky ke zkoušce - agroekologie

Agrobiocenóza – zemědělské společenstvo kulturních i plevelných rostlin, živočichů i mikroorganismů, vyskytujících se na zemědělsky udržované půdě.

Můžeme ji dělit dle různých kritérií…

Dle stupně významnosti pro produkční funkce agroekosystémů

• 1. Organismy určující produkční funkce (úroveň produkce)

• 2. Organismy s přímým vlivem na skupinu 1. (škůdci plodin, parazité živočichů,…)

• 3. Organismy s přímým vlivem na skupinu 2. (fytofágové plevelů, parazité zvířat,…)

Dle stupně vázanosti na agrocenózu

• 1. Agrobiontní – vyskytují se jen v agrocenózách, mimo ně jsou velmi vzácné

• 2. Agrofilní – jsou i v jiných cenózách, ale tady jim je lépe

• 3. Agroxenní – nedokáží využít zdroje, které jim agrocenóza poskytuje, raději se zde nevyskytují

Dle druhů interakcí s činností člověka

• 1. Užitkové organismy – hospodářská zvířata, zemědělské plodiny,…

• 2. Užitečné – půdotvorci (žížaly), opylovači (hmyz)

• 3. S funkcí estetickou – okrasné rostliny,…

• 4. Škůdci – škůdci rostlin, jedovatá zvířata, vektoři (přenašeči)

• 5. Indiferentní organismy – Nevykazují žádné interakce. Ale spíše ani neexistují – musí s někým komunikovat, jinak by byli mrtví.

Složky agrocenóz jsou plevele, užitkové rostliny, škůdci,…

47 . Příklady vícerozměrných biotických vztahů

Biotické vztahy působí velmi na organismy. Dochází ke vzájemným interakcím mezi dvěma či více organismy.Uplatňuje se především prostřednictvím potravních vztahů. Organismy na sebe mohou působit kladně, záporně i neutrálně. Na základě toho rozlišujeme vztahy neutrální, mutualistické a antagonistické.Jediný neutrální biotický vztah je neutralismus ( jejich vzájemný vztah nikoho neomezuje). Mezi antagonistické vztahy ( vztah, který je nepříznivý alespoň pro jednoho z partnerů) řadíme: konkurenci, predaci ( jeden organismus ( kořist) je spotřebována druhým organismem( predátor)) a amenzalismus ( jeden org. inhibitor působí svými produkty metabolismu na amenzála – brání v růstu, rozmnožování aj.)

U mutualistického vztahu mají oba organismy z toho prospěch. Může končit symbiózou.

Vstupem dalšího organismu může dojít ke změně vztahu ( př. mutualistický se může přeměnit na antagonistický apod.) Př. organismus A(plevel) ovlivňuje organismus B (plodina), organismus C(krycí plodina) silně negativně ovlivňuje A a slabě neg. ovlivňuje B. Biotický vztah organismu C k B je kladný – ale jakýkoliv vstup dalšího organismu zcela obrátí jeho polaritu.Jedná se o tzv. skrytý mutualismus. Dalším typem vícerozměrného biotického vztahu je tzv.zdánlivá konkurence. Predátor P se živý dvěma druhy kořistí ( A,B ). A nemá k B žádný biotický vztah – ale díky existenci P se mezi nimi vytvoří konkurenční vztah ( -,-) a to proto, že P predací na A zvyšuje své populace a tím i sílí predační tlak na B, a naopak.