Otázky ke zkoušce - agroekologie

Vztah hostitele a parazitoida : Parazitoid je často velikostně srovnatelný s hostitelem. Jeho závislost na hostiteli je dlouhodobá a omezená na jednoho jedince – stejně jako u parazita. Mezi parazitoidem a hostitelem se vyvíjí podobné vztahy jako u parazitů ale nakonec ho zabíjí, ale v tento moment ho již přestává konzumovat( př. parazitická vosička, která žije uvnitř hostitele a nakonec ho zahubí.

51 . Bioregulace na úrovni společenstva : imunitní vlastnosti společenstev, antipatogenní vlastnosti půdy, asociativní rezistence

Bioregulací na úrovni společenstva můžeme rozumět, jako regulaci početnosti jednotlivých populací ve společenstvu. Dochází zde k predaci, parazitismu a jiným bioregulačním vazbám.

Některé bioregulační vlastnosti se však projeví až na úrovni celé cenózy ( společenstva ). U sukcesně vyspělých společenství můžeme zpozorovat, že jejich struktura je víceméně stabilní a nedovolí introdukci cizorodého prvku ve formě populace nějakého druhu. Tato vlastnost je nazývána IMUNITOU společenstev.

Schopnost společenstev eliminovat cizorodé prvky a zachovávat svoji strukturu můžeme demonstrovat na příkladu antipatogenních vlastností půdy. Půdní organismy vytvářejí v půdním roztoku složité biochemické prostředí vylučováním celé řady látek a produktů částečného rozkladu organické hmoty i biochemických přeměn anorganických substrátů. Mění tedy vlastnosti půdního prostředí jako pH, obsah vody, živin apod. př. půdní háďátka jsou potlačována viry, bakteriemi a toxickými exudáty některých rostlin. Bylo zjištěno, že i mikorhizní houby chrání některé rostliny proti škůdcům. Narušením půdního prostředí ( př. kultivací ) jej sukcesně omlazuje, což kromě zjednodušení všech vztahů ( řada složek to nepřežije ) , zvyšuje podíl záporných biotických vazeb a také imunitní vlastnosti mladého společenstva jsou malé.

52 . Působení býložravce na rostlinu a působení rostliny na býložravce

Působení býložravce na rostlinu – záleží na mnoha okolnostech př. druhu poškození, stáří a fyziologickém stavu rostliny. Obvykle je jen slabý vztah mezi množstvím zkonzumované rostlinné stravy a stupněm poškození rostliny. Př. obvodové poškození stromků z venku sotva patrné( hlodavci, zajíci apod.), může totálně zničit strom. Rostliny oslabené znečištěným prostředím jsou často více napadány a silněji poškozovány fytofágy ---) oslabení možnosti obranných procesů, vyšší kvalitě zdroje pro fytofágy ( poškozené rostliny ve vyšší míře přesouvají dusíkaté látky k dělivým pletivům a tím množství N v rostlinách, který většinu fytofágů limituje roste. Větší vliv na přežívání rostlin má, pokud fytofág napadá mladší fáze rostliny ( semena, klíční rostliny). Poškození ve fázi těsně před dozráním reprodukčních orgánů nemusí přežívání ovlivnit vůbec. U vytrvalých rostlin to nemusí mít vůbec žádný vliv. Ale opakované poškození po několika sezón za sebou může přežívání ohrozit.