Otázky ke zkoušce - agroekologie

U Ektomykorhizi se houba vyskytuje na kořenech stromů.Ale ektomykorhizní houby mohou žít i samostatně. Kořeny nerostou do délky, ale jsou krátké, mohutné. Mezi kořeny velmi silně síť hyf. Houba čerpá od rostliny C ve formě sacharidů a aktivně zásobuje rostlinu minerálními živinami. ( stopko a vřeckovýtrusé ). U endomykorhizi – hyfy( houbová vlákna ) pronikají do buněk a pletiv. Mikorhizní houby jsou schopny dobývat minerální živiny z relativně pevných vazeb ( Ca z vápence, K ze živce apod.) Mykorhizy předávají důležité živinné látky do kořenů svých hostitelských rostlin a ty se pak dostávají do nadzemních orgánů.

Mutualistické fixace N - většina rostlin a živočichů není schopna využít atmosférický dusík. Dokáží to jen některá prokaryota. Některé se dostaly do mutualistických vztahů s eukaryoty.( př. u bobovitých rostlin váží N v kořenových hlízkách ). Největší význam pro zemědělce má mutualismus bakterie Rhizobium s bobovitými rostlinami. Bakterie vnikají do buněk pokožky kořenu a ten okolo nich vytváří hlízku – vyměňují produkty fotosyntézy za N. Pokud se bakterie v půdě nesetká se svým hostitelem, může podlehnout predaci ze strany prvoků. A pokud je v půdě nadbytek N, tak se rostlina brání symbióze s bakteriemi.

Toto se využívá v zemědělství –dojde k zaorání ----) do půdy se dostane N vázaný na kořenech rostliny ----) používají se jako předplodiny.

56. základy konzervační biologie : endemiti, „klíčové druhy“, „vlajkové

druhy“, druhová a územní ochrana

Územní ochranu přírody dělíme podle základního kritéria na : obecnou a speciální.

Územní ochrana obecná – veškerá ochrana přírody státu. Realizuje se prostřednictvím krajinotvorných programů. ( program péče o krajinu, program obnovy venkova, revitalizace říčních toků, realizace ÚSES ). Nástroje obecné územní ochrany přírody jsou : – ÚSES ( územní systém ekologické stability), VKP( významný krajinný prvek – ekologicky, esteticky hodnotná část krajiny ), krajinný ráz, přírodní parky ( území s významnými přírodními a estetickými hodnotami. Je zde omezeno hospodaření), přechodně chráněná plocha.

Speciální ochranu přírody rozdělujeme na : -velkoplošná ( Národní parky( NP), Chráněné

krajinné oblasti (CHKO )

-maloplošná ( Národní přírodní rezervace ( NPR), přírodní rezervace ( PR ), národní přírodní památka (NPP), přírodní památka(PP))

NP – rozsáhlá území většinou mezinárodního významu, která jsou jedinečná – hl. úkoly jsou: uchování a ochrana celých ekosystémů, rostlin a živočichů v něm žijících, vědecký, estetický a rekreační. Je zde mnoho zákazů.

CHKO – území s harmonickou krajinou a charakteristickým reliéfem. ---) důraz na udržení a zlepšení přírod. stavu a vytváření optim. ekol. fce. území. V CHKO se vyskytují 4 zóny. V 1 . zóně je nejintenzivnější ochrana.