EKOLOGIE - doplňkový text

s=voda  ztracená 

sekrecí  a  exkrecí  (moč,  výkaly,  hlen  apod.).  Některé  organizmy  získávají  relativně  značné 

množství  vody  buněčnou  respirací,  tedy  anabolickým  metabolizmem  organických  látek. 

Např.  souhrnná  rovnice  rozkladu  glukózy  zní:  C

6H12O6  + 6O2→6CO2+6H2O. Tato  voda se 

nazývá metabolická voda 

(a ve smyslu výše uvedených rovnic ji můžeme symbolizovat V

m). 

Velké  množství  metabolické  vody  vzniká  např.  v letových svalech hmyzu a této vody se 

zbavují např. vylučováním velkého množství moči. 

Již jsme uvedli, že zejména 

organizmy  žijící  ve  velmi  suchém  (aridním)  prostředí 

vykazují velmi zajímavé adaptace k 

zachování vnitřního obsahu vody (V

vr). Z výše uvedené 

rovnice je patrné, že to lze zvýšením množství vody 

získávané  kořeny  (V

k) a tak pouštní rostliny mívají 

mnohem 

rozsáhlejší  kořenový  systém  (větší  poměr 

hmotnosti  kořenů  k nadzemním  částem),  což  ale  platí  i 
pro jednotlivé jedince rostoucí v 

různě  vlhké  půdě:  tak 

např.  na  obr.  5.12  je  zobrazen  kořenový  systém  rostliny 
vypreparovaný z rostliny v suché (vlevo) a vlhké (vpravo) 

půdě.  Další  možnost  zachování  obsahu  vody  v suchém 

prostředí  spočívá  ve  snížení  ztrát  vody  výparem  (V

t  u 

rostlin a Ve 

u živočichů). U rostlin tato cesta zahrnuje řadu 

adaptací  jako:  shazování,  vadnutí  či  pohyby  listů, 

chloupky,  změna počtu a  morfologie průduchů apod.).  U 

živočichů  byla  „vodotěsnost“  studována  např.  u