zkouskovy-test ekologie

Ekologické společenstvo

soubor populací různých druhů organizmů, počet různých druhů, které vytváří společenstvo, je nesmírně významná složka biodiverzity

Eusociální chování

Eusociální hmyzí společenství jsou založena na nezištnosti příbuzných a despotizmu rodičů

Velmi složitá společenství termitů, mravenců, včel a vos kladou pozoruhodnou výzvu evolučním ekologům, záhadná je zejména přítomnost nerozmnožujících se kast. - rysem těchto druhů je přítomnost jedné královny (samice) která klade vajíčka

většina potomků se nerozmnožuje = stará se o bratry a sestry

hnízdění společně

Velmi složitá společenství termitů, mravenců, včel a vos. U nejvyššího stupně, eusociálních společenství, jsou někteří jedinci ve svém chování nevratně specializováni.Význačným rysem složité organizace společenství eusociálních druhů je existence jedné nebo jenom několika samic produkujících vajíčka, kterým se říká královny. Většina potomků královny se nerozmnožuje, shromažďuje potravu a stará se o vyvíjející se bratry a sestry.

Sukcese

Posloupnost změn, které jsou zahájeny disturbancí, se nazývá sukcese. Sukcese a poznání jejích zákonitostí má velký praktický význam pro krajinné architekty, farmáře, lesníky apod., protože odhaluje sílu a směr změn, ke kterým dochází v uměle navržených a řízených společenstvech. Primární sukcese se odehrává na stanovištích, která v předchozím období nebyla obývána organizmy (jako jsou písečné duny, ztuhlá láva nebo skála odhalená ústupem ledovce). Návrat oblasti k přirozené vegetaci po menším narušení (disturbanci) se nazývá sekundární sukcese předchozí společenstvo zanechává na stanovišti tzv. biologické dědictví

Sukcese vede společenstvo ke stavu, který se nazývá klimax (stav společenstva, který je v rovnováze s fyzickým prostředím), přetrvává, bez ohledu na to, zda přetrvání zahrnuje nějaké pravidelné cykly změn.

Mutualismus a symbioza

Náš zájem o koevoluci se většinou soustředí na mutualizmy, tedy na vzájemné prospěšné interakce mezi dvěma druhy. Můžeme rozeznat 3 typy mutualizmů: trofický mutualizmus (trophic mutualism), obranný mutualizmus (defensive m.) a rozptýlený mutualizmus (dispersive m.). Někdy se vztahy mezi mutualisty vyvinou natolik, že oba dva partneři jsou plně závislí jeden na druhém, čemuž říkáme obligátní mutualizmus (obligate m., v češtině se často užívá pojem symbióza) a ostatní formy mutualizmu nazýváme fakultativní mutualizmy (facultative m.), protože v případě nezbytnosti se oba partneři bez sebe obejdou. Obligátní mutualizmy poskytují nejlepší příklady koevoluce.

Trofický mutualizmus obvykle zahrnuje partnery, kteří se specializují na vzájemně se doplňující způsoby získávání energie a živin (odtud termín trofické). Krásným příkladem je symbióza řas a hub (v lišejnících) nebo hub a rostlin (mykorhizy).