Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
skupina, které se říká někdy „mikročlenovci“ = půdní roztoči (Acarina), chvostoskoci
(Collembola) – patří často mezi nejhojnější živočichy trvale se zdržující v půdě (je možné je
61
získat pomocí tzv. Tullgrenova přístroje – teplem a světlem vypuzováni do zkumavky
s konzervační tekutinou), nebo zaplavením vzorku teplou vodou – hlísti. Členovců - na m
2
tisíce, ovšem hlístů až miliony (1 – 20 mil.) – biomasa obou skupin řádově g/m2 (1 – 13).
Mesobiota se živí hlavně detritem a bakteriemi, některá z nich (zejména roztoči a hmyz) =
dravci. Kvantitativní poměr dravců ke kořisti bývá podobný jaký nalezneme ve společenstvu
nadzemním. Velká část hlístů se živí bakteriemi, až 40 % hlístů se živí kořeny rostlin a půdními
řasami, jen 2 % se živí živočichy; hlísti nejhojnější v mulové (minerální) půdě.
Některé druhy hlístů (= háďátka) se v zeměd. půdách mohou stát vážnými parazity kořenů
rostlin – není snadné je v napadené půdě vyhubit. Nejlepší metodou je změna osevního
postupu. Na rozdíl od hlístů dosahují mikročlenovci největší biomasy v lesních a ústrojných
půdách.
3) Makrobiota – patří sem kořeny rostlin, větší druhy hmyzu, dešťovky (Lumbricidae) a jiné