Ekologie stanovišť FZP

2.  Intenzivně 

využívaných ploch (= orná půda) – asi 1/3 (necelých 15 mil. km2). Ostatní plochy jsou pastviny a 
plochy periodicky zemědělsky využívané (jednou za 3 až 5 let) nebo příležitostně.  
    V současné  době  je  zeměd.  půda  nejdůležitější  zdroj  potravin  pro  lidstvo  (nezanedbatelný  je  i 
rybolov)  –  z oceánu  přichází  pouze  něco  přes  2  %  stravy  světového  lidstva.  Zemědělská  půda  je 
typickým  obnovitelným  zdrojem,  který  při  správném  používání  poskytuje  užitek  trvale.  
Zemědělská  půda  v průměrně  vyspělých  státech  ubývá  –  vliv  mechanizace,  rozvoj  průmyslu  a 
dopravy – v USA každý rok ubývá 5000 km

2 úrodné půdy. 

    V ČSR  přes  přísnou  ochranu  zemědělského  půdního  fondu  v minulosti  –  přesto  každoročně 
ubývalo  10  000  ha  (0,2  %).  Za  posledních  zhruba  30  let  ubyla  v ČR  zemědělská  půda  o  ploše 
rovnající se výměře zemědělské půdy jednoho kraje. Více než 1/3 úbytků šlo na vrub převodům do 
lesní  půdy  (pohraniční,  horské  oblasti).  Je  prognóza,  že  k úbytkům  bude  docházet  i  nadále  – 
postupně by mohlo dojít ke stabilizaci – určitě není dosaženo hranice v úrodnosti půdy. Kombinací 
správného  hnojení,  výběru  plodin  a  jejich  odrůd  a  ošetření  kultur  =  zvýšení  výnosů.  Pouhým 
zvyšováním dávek N, P, K a pesticidů různých typů není možné tohoto cíle dosáhnout.  
    Velmi  důležitá  je  ochrana  půdy  před  erozí  vodní  i  větrnou  –  eroze  jeden  z nejvážnějších 
problémů  táhnoucí  se  již  od  neolitu.  Ve  starých  i  současných  kulturách  se  setkáváme  s různými 
způsoby  protierozní  ochrany  –  terasování  svahů,  zvýšené  meze,  vodohospodářské  úpravy  toků, 
ochranné porosty.  
    Lateritizace půd v tropických oblastech – 15 % půd v tropech – souhrnem klimatických činitelů 
tu při určitém složení půdy dochází k postupné tvorbě kompaktní, velmi tvrdé vrstvy oxidů železa a 
hliníku při povrchu půdy.   
    Zasolování  půd  způsobené  zavodňováním  –  větší  výpar  a  srážení  rozpustných  solí  na  povrchu. 
Často zasolování a lateritizace ruku v ruce – dlouhodobý proces těžko zvládnutelný. 
 
Půdní  podsystém:    struktura  půdního  společenstva  a  jeho  metabolismus:  Je  vhodné  uvažovat  o 
půdních organismech podle velikostních tříd  - 3 velikostní skupiny: 
1)  Mikrobiota – půdní řasy (zelené řasy a sinice), bakterie, houby a prvoci 
2)  Mesobiota  –  hlísti,  drobní  máloštětinatí  kroužkovci,  drobnější  larvy  hmyzu  a  především