Ekologie stanovišť FZP

58 

    Mnoho druhů korýšů – buchanek a perlooček, rašelinomilné i euryekní, pancířníci (Oribatei) ve 
vrchní vrstvě rašeliny i na dně vodních tůněk.  
    Velmi výrazná skupina – pavouci – nejčastější slíďáci, lovčíci (č. Lycosidae a Pisauridae) – loví 
v okolí  vody  nebo  přímo  na  hladině,  všechny  potravní  úrovně  zaujímá  hmyz,  larvy  chrostíků 
nesnáší  chemismus  raš.  Vody  a  nedostatek  O

2  v hloubce  –  jen  málo  rašelinomilných  druhů 

chrostíků,  početní  střevlíkovití  –  řada  endemitních  druhů,  mravenci  –  m.  rašelinný  (Serviformica 
picea)  –  hnízda  na  vyvýšených  kopečcích  rašeliníků  –  životní  optimum  pro  tohoto  mravence  je 
v mraveništi v části těsně nad hladinou vody – postupně rašeliník odumírá – nahrazuje jej ploník – 
mravenci se stěhují na jiný kopeček s rašeliníkem – v suchém prostředí ploníku nemohou odolávat 
konkurenci jiných mravenců (kupř. mravence lesního); celá řada dvoukřídlého hmyzu ve slatinách 
Anofeles (0 ve vrchovištích – příliš chladné prostředí) – ovádi, pestřenky. 
    V bažinách  mají  živočichové  přizpůsobeno  tělo  ve  smyslu  výhodnosti  –  lehké  tělo  opatřené 
křídly a nohama – u ptáků – bahňáci (i dlouhý zobák), na vrchovištích méně ptáků. 
    Řada druhů motýlů – jejich housenky spotřebiteli živé rostlinné hmoty – časté sluneční – tmavá 
těla. Housenky píďalek, můr a obalečů pohotově reagují na vlastnosti ovzduší – stěhují se směrem 
nahoru či dolů, žádní nežerou rašeliník - žluťásek borůvkový.  
    V prostředí  rašelinišť  přežívá  řada  arktoalpinních  druhů,  málo  obojživelníků,  tetřívci.  Na 
vrchovištích  limitujícím  faktorem  produkce  organické  hmoty  –  nízké  teploty,  nízký  obsah  O