Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
RAŠELINIŠTĚ
Doposud jsme se zabývali buď klasicky vodními stanovišti typu jezera, rybníku či řeky nebo zase
suchozemskými stanovišti, různými typy lesů. Avšak jenom zřídka je suchozemské prostředí
odděleno ostře od vody.
Voda se rozlévá kolem pramenů, prosakuje do půdy, při záplavách se vylévá z břehů, zaplavuje
prohlubně. Zamokřená místa rychle zarůstají bujným rostlinstvem = mechy, travou, bylinami, keři i
stromy. Proto než překonáme cestu k vodní hladině, často se prodíráme přechodnou zónou tvořenou
močály, bažinami, třasovisky, slatěmi, blaty či rašelinisti.
Ke vzniku bažin v přírodě jsou nutné 3 důležité podmínky:
55
přiměřeně vydatný a stálý zdroj vody
terénní sníženina s nepropustnou půdou nedovolující volný odtok vody
bažinné rostliny, které úspěšně rostou i v trvale zamokřené půdě a jejichž odumřelé zbytky
se hromadí na povrchu terénu a tvoří postupně ústrojné bahno – rašelinu nebo slatinu.
V oblastech chladných a silně deštivých – např. při západním pobřeží a severní. Evropy nebo ve
vysokých horách – rašeliniště vznikají i na rovině a dokonce i na svazích a hřebenech. Rašelinění
(humifikace) je běžné na místech, kde se vliv deštivého podnebí snoubí s prameništěm.
Podle vodního režimu a zásobení živinami dělíme rašeliniště na:
a) Slatiniště neboli slatinná rašeliniště – sycená minerálně bohatými podzemními prameny nebo
povrchovými vodami, které jsou obohacené živinami – eutrofní povaha. Slatiniště se tvoří též
postupným, dostatečně pokračujícím zarůstáním nížinných pánví a rybničních či jezerních
ploch, které jsou trvale zamokřeny stojatou nebo zvolna tekoucí vodou bohatší na minerálie,
zejména vápník. Nejspodnější vrstvu slatiniště tvoří tzv. SAPROPEL (spočívá na nepropustné
mateční hornině). Na sapropelu leží amorfní, již rozložená slatina přecházející ve vrstvu
rozkládající se vláknité slatinné rašeliny a následuje porost charakteristických vodních a
mokřadních rostlin – rákos, skřípina, ostřice, přeslička, ze stromů vrba, olše, bříza. Mocnost
slatiny i několik m – vápník zastoupen přes 2 %.