Politologie-zkouska

Základní principy a typy

• Mají složitou vnitřní strukturu a těžce se klasifikují. Kombinují většinovou a proporční část při volbě do jednoho tělesa, většinou v poměru 50:50 nebo 75:25.

• Předpokládalo se, že budou kombinovat výhody obou systémů, reálně ale násobí jejich defekty.

• Klasifikují se podle vztahu proporční a většinové části – systémy závislé kombinace (jedna část volby je podmíněna druhou částí) a systémy nezávislé kombinace.

1. Systémy závislé kombinace

   • Vyrovnávací (kompenzační, korektivní) – proporční část rekompenzuje ztráty utrpěné ve většinové části (např. když v ní někdo vyhraje 51:49, tak teď ta druhá strana zúročí těch 49); př. německý volební systém z roku 1949

   • Podmíněný – použití proporční části je podmíněno výsledkem ve většinové části, nemusí se vůbec užít; dnes už neužíván, Itálie 1923, Rumunsko 1926, Francie 1919 a 1951

   • Supersmíšený – někdo ho označuje za úplně samostatný systém; spojuje víc než jeden způsob kombinace většinové a proporční části - Maďarsko

2. Systémy nezávislé kombinace

   • Koexistenční – stát rozdělen na dvě části, v jedné se volí tak a ve druhé jinak, voliči tedy nevolí stejně; je kritizovaný, protože je lehce zneužitelný; dnes pouze Panama a Nigerie, v historii (vždy třeba jenom 5 let) Madagaskar, Řecko, Zimbabwe

   • Navrstvující (paralelní, souběžný) – vedle sebe 2 typy volebních obvodů, kt. se užívají na území celého státu, každý má 2 hlasy; patří mezi nejrozšířenější – Japonsko, Rusko, Litva, Korea

   • Fúzní – 2 typy systémů v rámci každého obvodu; čili v každém obvodu jsou některá křesla volena většinově, některá proporčně; pouze ve Francii v komunálních volbách na úrovni větších měst

Komponenty volebních systémů

Volební obvod

• Má nejsilnější vliv na to, jak bude systém působit. Jde o jednotku, ve které kandidují kandidáti (naplést obvod a okrsek!).

• Má dvě role:

  • Administrativní – technické rozdělení státu na obvody

  • Politická – ovlivnění volebních výsledků, důležitý tvar a velikost obvodu

• Tvar obvodu = jeho hranice a demografické složení (hustota osídlení, národnostní složení, město x venkov atd.); bývá předmětem volebních manipulací – často snaha měnit tvar ve prospěch nějakého kandidáta

• Velikost obvodu = počet mandátů, minimálně jeden, maximálně veškeré volené mandáty (země tedy není dělena na obvody – př. Izrael, Nizozemsko, Paraguay, ČR ve volbách do EP)

• Čím je obvod větší, tím je účinek proporčnější, resp. je disproporční ve prospěch malých stran; naopak malý obvod zvýhodňuje velké strany (ještě je třeba připočíst vliv způsobu přepočtu mandátů).

Volební klauzule

• Jde o umělý zákonem stanovený práh nutný pro to, aby se strana mohla účastnit přerozdělování křesel; má zamezit extrémní fragmentaci parlamentu.

• Uplatnit se mohou na celostátní úrovni (ČR, SRN), na regionální úrovni (Španělsko) nebo v obojím.

• Někdy velice nízké (Nizozemsko 0,66%), českých 5% je takové demokratické maximum; Turecko – 10%.

• Aditivní volební klauzule – odstupňování prahů pro koalice stran; nebývá to často, pokud ano, bývá to mírné (např. 1 strana 5%, 2 strany 7 %, 3 strany 9%); v ČR velice přísné (5, 10, 15, 20%).