Politologie-zkouska

Typologie

Klasifikace vzhledem k stávajícímu politickému systému:

• konzervativní pol. hnutí – usilují o zachování systému

• reformátorská pol. hnutí – chtějí uskutečnit reformy v rámci stávajícího systému

• revoluční pol. nutí – odmítají stávající systém a chtějí ho nahradit jiným

Klasifikace podle organizovanosti:

• spontánní hnutí – nemají strukturu a obyčejně působí krátkodobě

• slabě organizovaná hnutí

• silně organizovaná hnutá – téměř splývají s pol. Stranami

Politické strany

• V moderním slova smyslu existují až od 19. století, do té doby existovaly tzv. frakce, které byly ale brány negativně jako skupiny lidí, které brání své zájmy proti zájmům celku.

• Minimální definice (Giovanni Sartori): Strana je jakákoliv politická skupina, která se snaží o získání a vykonávání moci. A to nejen prostřednictvím voleb, ale jakýmkoliv způsobem.

Vznik politických stran

Institucionální přístup – souvisí s rozšiřováním volebního práva a parlamentů v 19. st.; dvojí hlavní původ stran:

• Volební a parlamentní – spočívá v tom, že se do skupin začali spojovat poslanci podobného smýšlení

• Mimovolební a mimoparlamentní – strany vznikly mimo parlament z předem existujících struktur; vytvoření strany sledovalo cíl lépe prosazovat zájmy dané struktury (odbory, průmyslové instituce, církve, intelektuální skupiny, …)

Historicko-konfliktní přístup – S. Rokkan, S. M. Lipset; vznik stran souvisí s průmyslovou a národní revolucí v 19. st., z těchto dvou revolucí vyplynula čtyři štěpení ve společnosti (tzv. cleaveges), na jejichž základě se profilovaly politické strany

• církev vs. stát

• centrum vs. periferie

• vlastníci vs. pracující

• město vs. venkov

Typy politických stran

Organizační kritérium:

• Přímé a nepřímé strany

• Vertikálně a horizontálně uspořádané strany (centralizované a decentralizované strany)

Vývojové kritérium:

• Strana kádrů – nejstarší, odpovídá stranám s parlamentním způsobem vzniku, důraz na kvalitu a ne na kvantitu členů

• Strana mas – vznik mimoparlamentní cestou, důraz na počet členů, strana využívá jejich stranickou práci a stranické příspěvky

• Catch-all strana – objevuje se v druhé polovině 20. st., snaha získat co nejvíce voličů, profesionalizace strany, oslabuje důraz na ideologii

• Strana kartelu – nejnovější koncept, zcela profesionalizovaná strana, jejímž jediným cílem je obsadit co nejvíce funkcí

Ideologické kritérium – existence hlavních ideologických stranických rodin:

• Komunistické strany

• Sociálně-demokratické (socialistické) strany

• Levicově-liberální strany

• Křesťanskodemokratické strany

• Liberální strany

• Konzervativní strany

• Ultrapravicové strany

(pak další kategorie – ekologické strany, regionální a etnické strany, agrární strany, fašistické strany, …)

Systémy politických stran