Politologie-zkouska
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Volby a volební systémy
Svobodné volby jsou jedním z hlavních principů demokratického politického procesu.
Funkce voleb:
Legitimační – pouze funkce získaná prostřednictvím voleb je legitimní
Odpovědnostní – volby jsou nástrojem, který umožní distribuovat a vykonávat politickou odpovědnost prostřednictvím alternace u moci
Zajištění reprezentace menšin – i ten, kdo nevyhrál volby (menšina), má šanci se v příštích volbách stát většinou
Volební systém – jde o soubor předem stanovených pravidel, podle nichž probíhají volby a rozdělování mandátů
Volební právo
V současné době běžné všeobecné a rovné volební právo. Ve velkých částech Evropy ještě nedávno všeobecné právo neexistovalo (šíření volebního práva pro ženy).
Aktivní volební právo – vyjadřuje právo občana volit své kandidáty. V demokraciích je běžné, že je omezeno pouze věkem, občanstvím (a některými dalšími principy, např. svéprávností)
Pasivní volební právo – právo občana být volen do zastupitelských sborů (často se v jedné zemi liší v případě různých orgánů – ČR: obecní a krajská zastupitelstva 18 let, Poslanecká sněmovna 21 let, Senát 40 let)
Typologie volebních systémů
I. většinový volební systém
1. systém prosté většiny
2. systém absolutní většiny
a. dvoukolová varianta
b. alternativní hlasování
II. proporční volební systém
1. systém kandidátních listin
2. systém jednoho přenosného hlasu
III. smíšený volební systém
1. systém závislé kombinace
a. vyrovnávací systém
b. podmíněný systém
c. supersmíšený systém
2. systém nezávislé kombinace
a. koexistenční systém
b. navrstvující systém
c. fúzní systém
Většinový volební systém
Základní principy a typy
Základním principem je to, že mandát(y) získá pouze vítězný kandidát (strana) = vítěz bere vše; nejčastěji jednomandátové obvody
Užití pro všechny typy voleb, ale hlavně pro jednohlavé instituce (prezident, starosta); v parlamentních volbách spíše v anglosaských zemích, zemích Commonwealthu, Francii
Typy:
Systém prosté většiny
Systém absolutní většiny (dvoukolový systém a systém alternativního hlasování)
Systém prosté většiny
Vítěz nepotřebuje nadpoloviční většinu hlasů, nejčastěji stačí 30-40%; celkově vítězí strana, která zvítězí v nejvíce obvodech. Pouze jednomandátové obvody.
Může se stát, že celkový vítěz má méně mandátů než druhý v pořadí (1974 VB); to je jeden z hlavních argumentů odpůrců tohohle systému.
V současnosti málo rozšířený – USA, VB + některé bývalé kolonie a pár latinskoamerických zemí.
Nejčastěji pro volby do kolegiálních těles (parlament, zastupitelstvo), téměř se neužívá na jednohlavé orgány (prezident by měl stmelovat národ a měl by mít víc než 50).
A) Dvoukolový systém absolutní většiny
Na vítězství je třeba nadpoloviční většina hlasů v obvodě – pokud není kandidát, který by v první kole získal alespoň 50% + 1 hlas, koná se druhé kolo.
Typy:
Uzavřený systém – do druhého kola postupují dva nejlepší (je zaručeno, že vítěz bude mít přes polovinu hlasů) – př. český Senát
Otevřený systém – do druhého kola postupuje více kandidátů (Francie – všichni, kdo v prvním kole získali přes 12,5% hlasů)