Politologie-zkouska

Parlamentní režim

Základní charakteristiky

• Opírá své uspořádání o ideu dělby moci, nechápe ji ovšem příliš přísně – zákonodárná a výkonná moc spolu v procesu rozhodování spolupracují, doplňují se a nejsou striktně oddělené – parlament přímo ovlivňuje exekutivu, vláda může fungovat jen tehdy, má-li důvěru parlamentu.

• Politická odpovědnost vlády vůči parlamentu a účast vlády v procesu tvorby práva jsou základní kameny parlamentarismu.

• Funkce hlavy státu je oddělena od funkce šéfa vlády, hlava státu (monarcha nebo prezident) není aktivním účastníkem procesu rozhodování. Vzhledem k tomu bývá prezident modelově volen nepřímo. Skutečná výkonná moc náleží premiérovi, který ji vykonává se členy vlády.

Typologie parlamentarismu

Dělení podle postavení institucí:

• Premiérský parlamentarismus – převažuje vláda nad parlamentem; dělí se na silný (VB) a slabý (Německo – zde postavení vlády plyne z tzv. racionalizovaného parlamentarismu); dochází zde ke stírání dělby moci

• Parlamentarismus s převahou zákonodárného sboru (Francouzská čtvrtá republika)

• Stranicky kontrolovaný parlamentarismus (meziválečné Československo, první Italská republika)

Dělení podle vztahu premiéra a zbytku vlády:

• Premiér jako první nad nerovnými (VB)

• Premiér jako první mezi nerovnými (Německo)

• Premiér jako první mezi rovnými (ČR)

Prezidentský režim

Základní charakteristiky

• Opírá se o dělbu moci, která je chápána doslovně – důsledné oddělení výkonné a zákonodárné moci! Parlament je v oblasti legislativy všemocný, prezident je vybaven úplnou výkonnou mocí, nikdo z nich ovšem nezasahuje do moci toho druhého.

• Přímo volený prezident je zároveň hlavou státu a šéfem „vlády“. Prezident je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci – jmenuje vládu, která je jen jakýmsi poradním sborem, konečné slovo má prezident.

• Prezident získává mandát ve všeobecných volbách a tak stejně jako parlament reprezentuje přímo lid (místo přímé volby může být někdy použit jiný model, který zachovává princip přímé volby).

• Prezident ani členové exekutivy nejsou parlamentu politicky odpovědní. Parlament tak nemůže prezidenta svrhnout politickou cestou (možnost sesazení procedurou impeachmentu je záležitostí trestní, nikoliv politickou – v případě zneužití úřadu, úplatkářství, velezrady). Prezident nemůže naopak rozpustit parlament (a nemá ani zákonodárnou iniciativu).

• Nejdůležitější prvky prezidencialismu jsou tedy separace částí moci a politická neodpovědnost exekutivy vůči parlamentu – v praxi jsou uskutečněny pomocí systému tzv. brzd a protivah – vzájemné omezování se moci výkonné, zákonodárné a soudní.

• Důležitý je stranický systém – je-li prezident stranicky odlišný od parlamentní většiny, naráží na nesouhlas parlamentu – i přesto režim funguje díky nedisciplinovanosti severoamerických stran.