Politologie-zkouska
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Základní témata
Vlastnictví – Výsledky výroby a služeb jsou pokládány za společenský produkt, proto je kladen důraz na společné vlastnictví (výrobních prostředků – Marxova teorie základny a nadstavby). Soukromé vlastnictví je zdrojem nerovnosti mezi lidmi. Samo bohatství představuje výsledek kolektivního úsilí. Marx – teorie nadhodnoty – kapitalista okrádá zaměstnance o část hodnoty produktu, který vyrobil (vykořisťování).
Rovnost – V souvislosti se socialismem zdůrazňována především rovnost výsledků (sociální rovnost). Nerovnost není způsobena nestejnými schopnostmi, ale nerovným zacházením ze strany společnosti. Důraz na rovnost je spojován se stejnou morální hodnotou všech lidí.
Společenská třída – Kapitalistická společnost je společnost třídní – antagonistický vztah mezi buržoazií a proletariátem. V okamžiku, kdy začala sílit střední třída, začala se většina forem (demokratického) socialismu soustředit na ní.
Marxismus
Ucelené učení K. Marxe a B. Engelse – kritika kapitalismu a společenského vývoje návod na revoluční změnu. Své učení pokládali za vědecké („vědecký socialismus“ – vymezení vůči utopickým socialistům). Výchozím bodem učení byl dialektický materialismus – dějiny mají svoji logiku, jejich vývoj je předurčen třídními vztahy a vlastnictvím výrobních prostředků.
Na základě vývoje výrobních sil prošla společnost dle Marxe několika fázemi s určitou ekonomickou strukturou a systémem tříd (spojeno s marxistickou teorií tříd):
Prvobytně pospolná společnost
Antické otroctví
Feudalismus
Kapitalismus – stejně jako předešlé formy, i ten je dle Marxe odsouzen k zániku revolučním způsobem, třídní konflikt vyústí bezpodmínečně v hodnotnější vývojové stádium:
Socialismus, jeho nejvyšším stádiem je pak komunismus, v němž zaniknou třídy a vznikne společné vlastnictví
Teorie revoluce – Ke svržení kapitalismu dojde proletářskou revolucí, nejprve ve vyspělých kapitalistických zemích (Německo, Francie, VB). Proletariát se stane vládnoucí třídou, násilně zruší staré poměry, čímž zanikne třídní rozdělení, tím se zruší také panství proletariátu jako vládnoucí třídy. Přechodné období diktatury proletariátu nazývá Marx socialismem. Po zrušení tříd a soukromého vlastnictví nastane komunismus, ve kterém dojde i k zániku států, jelikož nebudou třeba.
Na rozdíl od Marxe nepředpokládal Lenin, že by k revoluci došlo spontánně – jeho modifikace marxismus spočívá v předpokladu existence strany profesionálních revolucionářů, která v dělnictvu probudí revoluční vědomí.
Evoluční socialismus a sociální demokracie
Ve vyspělých evropských zemích se socialismus v závěru 19. st. Začíná proměňovat – dochází k jeho deradikalizaci. Jak se proměňoval kapitalismus (oslabení asociálních následků), ztrácel socialismus revoluční náboj. Sociální demokracie přijala parlamentní a volební metody boje o moc, snahy o rozšiřování volebního práva. Jedním z průkopníků Fabiánská společnost.
Ve 20. st. je sociální demokracie spojena zejména s tzv. sociálním státem (státem blahobytu/welfare state). V závěru století pak s principem Třetí cesty (A. Giddens, T. Blair).