Politologie-zkouska

Nová sociální hnutí a „nové ideologie“

• Po druhé světové válce dochází k oslabení klasických ideologií. Objevuje se ale řada hnutí a spolků, které prosazují různé postmateriální hodnoty a témata (důraz již tedy není kladen například na ekonomická témata).

• Jde o spolky proti konzumní společnosti, za sexuální svobody, za mír, za práva menšin. Znovuoživuje feminismus, objevuje se environmentalismus.

• Mnoho z těchto proudů lze zařadit k „nové levici“.

Konec ideologie?

• V druhé polovině 20. století se ideologie vyčerpávají a oslabují (i díky nedemokratickým ideologiím jako byl komunismus, nacismus nebo fašismus dochází k oslabení celého konceptu ideologie a celkovému odklonu od ideologií), jsou ale doplněny novými ideologie vycházejícími z nových sociálních hnutí.

• Někteří vědci (Daniel Bell, Francis Fukuyama) hovoří o konci ideologie. Fukuyama tak usuzoval na základě konce studené války – liberalismus jednou pro vždy zvítězil. Tento „endismus“ ovšem bývá sám označován za novou formu ideologie.

Liberalismus

• Umělé slovo vytvořené z latinského liberalis příponou -ismus. Má starší kořeny, ale jako celek se formuje v polovině 19. století.

• Kořeny sahají do doby rozkladu feudálního řádu, zásadní je oddělení soukromého a veřejného prostoru (ve středověku soukromý prostor a soukromý majetek neexistoval).

• Ideje, které bychom mohli označit za liberální, odrážely zájmy nové střední vlastnické třídy měšťanů.

• John Locke – člověk je svobodná a rozumná bytost, více lidí mezi sebou uzavře společenskou smlouvu, ta má garantovat jejich přirozená práva, což je právo na život, právo na svobodu a právo na majetek

Ideje liberalismu:

Svoboda

• Nejcharakterističtější rys liberalismu.

• Svoboda je možností individuálně utvářet svůj život, pokud to není v rozporu se zákonem nebo se svobodou druhých (tím se svoboda liší od anarchie).

• I.Berlin – pozitivní a negativní pojetí svobody

• Negativní svoboda – výše představená, jde o svobodu od vnějšího donucování, musí existovat prostor, který nesmí podléhat donucení (např. svoboda náboženského vyznání) („svoboda od čeho“)

• Část liberálů přidává ještě svobodu pozitivní (j zde střet mezi jednotlivými liberály) – jde o svobodu autonomie, svoboda je chápána jako možnost seberealizace, svobodný je ten, komu není v seberealizaci bráněno („svoboda k čemu“)

Rovnost

• Důležitá idea, pro liberalismus je ale důležité, aby nepřevládla nad svobodou.

• Jde o rovnost práv, rovnost politickou a rovnost příležitostí, liberalismus odmítá vztáhnout toto pojetí i na rovnost sociální – kdyby se pomocí redistribuce dorovnávaly veškeré nerovnosti, oslabovalo by to motivaci lidí pracovat.

• Část liberálů ale tvrdí, že nějaká míra redistribuce za účelem dorovnání největších nerovností je nutná – střet libertarianismu (respektive neoliberalismu; např. R. Nozick) a sociálního liberalismu (např. John Rawls).