Politologie-zkouska

Konsociační vs. konsensuální demokracie

• V 80. letech přehodnotil Lijphart model konsociační demokracie – podle něj může KD fungovat i v zemích bez odpovídající politické kultury, stačí správně nastavit instituce, to se ovšem neosvědčilo.

• Rozlišení dvou protipólů – většinový (westminsterský) a konsensuální model demokracie. Existující systémy mohou podle Lijpharta být zařazeny na osu mezi tyto dva póly. Příkladem WD je například VB nebo NZ, příkladem konsensuální D jsou klasické konsociační demokracie.

• Konsociační demokracie je charakteristika existujících režimů X konsensuální demokracie je snahou o obecně aplikovatelný model, který je téměř k ničemu.

Konsensuální demokracie vs. Westminsterská demokracie

1. Velké koalice 1. Vlády jedné strany

2. Vyvážený vztah exekutivy a legislativy 2. Převaha exekutivy nad legislativou

3. Multipartismus 3. Bipartismus

4. Proporční zastoupení 4. Většinové a disproporční volební systémy

5. Korporativní uspořádání zájmových skupin 5. Pluralitní systém zájmových skupin

6. Decentralizace nebo federace 6. Centralizovaná vláda

7. Psaná a často rigidní ústava 7. Nepsaná flexibilní ústava

8. Symetrický bikameralismus 8. Jednokomorový/asymetrický

dvoukomorový parlament

1. Existence nejvyšších nebo ústavních soudů 9. Difúzní ústavní soudnictví

2. Nezávislost centrální banky 10. Centrální banka závislá na exekutivě

1. Politické ideologie

Koncept ideologie

• Jde o kompletní soubor názorů, pohledů a předpokladů, které nám pomáhají interpretovat svět.

• Ideologie je fenoménem 19. a 20. století. Často negativně vnímána jako pokřivený obraz společnosti. U zrodu ideologie stojí osvícenství a velká francouzská revoluce.

• Její vznik vysvětlují dvě teorie – teorie kulturní transformace (Marx, Weber) a teorie sociální reprodukce (postmarxisté, poststrukturalisté).

• Vliv ideologie kulminuje na přelomu 19. a 20. století, po druhé světové válce upadá, hovoří se o konci ideologie a konci dějin.

• Termín vzniká na konci 18. století – spojeno se jménem Destutt de Tracy, který ideologii považoval za vědu o idejích, jako specifickou formu zoologie (zcela jiný význam než dnes). Po roztržce s Napoleonem byl on a jeho přátelé označeni za ideology – vzniká negativní pojetí ideologie jako něčeho, co pokřivuje obraz společnosti (v tomto pojetí ideologie zmíněna i v novém vydání Encyklopedie z roku 1835).

• V 19. století rozvoj dvou směrů – jednak se rozvíjí jednotlivé ideologie, vedle toho se ale rozvíjí i myšlení o ideologii jako specifickém fenoménu (marxistické pojetí ideologie – Marxovo přirovnání – ideologie je camera obscura).

Ideologie a ideologický trojúhelník

• Pomyslný trojúhelník – jeho tři vrcholy tvoří tři hlavní ideologie – socialismus, konservatismus, liberalismus – je tento koncept stále relevantní?

• V této metafoře jsou jednotlivé póly vzdálené, nicméně reálně se poměrně sbližují, běžně se hovoří o sociálním konzervatismu, liberálním socialismu atd. V některých ohledech se jednotlivé ideologie velice sbližují.

• S postupným vznikem dalších ideologií se možnost tohoto konceptu dále oslabuje.