Politologie-zkouska

Proudy feminismu

• Radikální feminismus – tvrzení, že „soukromé je politické“ – rodina založená na patriarchátu je politickým vztahem. Muže považují od přírody v jádru za zkažené. Patriarchát je institucionalizovaná forma mužského útlaku zasahující všechny sféry společnosti. Př. Kate Millet

• Liberální feminismus – zachovává rozdělení veřejné a soukromé sféry a požaduje zapojení žen do veřejné. Jedinci mají mít rovná práva bez ohledu na barvu pleti, vyznání nebo pohlaví. Př. Betty Friedan

• Socialistický feminismus – vztahy mezi pohlavími vykládá na základě sociální a ekonomické struktury společnosti, patriarchát vykládá jako ekonomický nástroj.

Multikulturalismus

• Termín má několik různých významů, ve všech významech se výraz pojí s několika přesvědčeními:

  • Společnosti jsou plné kulturních diferencí, které

  • jsou vymezeny na základě odlišnosti rasy, etnicity, kultury, identity, náboženství atd.,

  • přičemž tyto skupiny si nejsou rovny v přístupu k ekonomickým a politickým zdrojům

• Př. Will Kymlicka

• Různé kontexty pojmu multikulturalismus:

1) Typ společenské situace, která je typická koexistencí různých skupin

2) Interdisciplinární vědecký přístup, tedy způsob uchopení společenské situace

3) Politická vize, cíl nebo požadavek vyznačující se spravedlivým rozdělením zdrojů mezi skupiny

4) Soubor praktických strategií a postupů, jejichž pomocí lze dosáhnout bodu 3 (jde o „multikulturní politiku“, „multikulturní výchovu“, „integrační politiku“ atd.)

1. Politické režimy – formy vlády

Politický režim

• Slovo „režim“ nemůže být spojováno pouze s režimy nedemokratickými.

• Jde o normativní subsystém politického systému – v širším pojetí obsahuje všechny hodnoty a systémové principy, strukturu autorit, formální i neformální pravidla a z nich vyplývající závislosti mezi subjekty politiky.

• Politická norma – jde o výpověď obsahující vzorce politického chování v podobě zákazu, příkazu nebo dovolení, které jsou závazné pro všechny účastníky politického života. Formální normy obsaženy v ústavách a dalších zákonech, neformální (které jsou často stejně důležité) respektují politické zvyky. Vše dohromady vytváří pravidla politické hry.

• Legitimita politického režimu se dá nahlížet dvěma způsoby:

1. Ideologická legitimita – týká se podpory základních politických hodnot, které jsou pojítkem systému (demokracie, svoboda, rovnost atd.)

2. Strukturální legitimita – přesvědčení o pravomocnosti a legálnosti režimních norem

Politické normy se týkají:

• Získávání politické moci

• Organizace politické reality

• Struktury nejvyšších orgánů státní moci

• Dělby moci

Způsoby dělení politických režimů

• Základní dělení na režimy demokratické a nedemokratické.

• Nedemokratické se většinou dále dělí na totalitní, autoritativní a sultanistické. Demokratické se mohou dělit podle různých kritérií na konsensuální a většinové, parlamentní, prezidentské a poloprezidentské atd.

• Pro poslední dělení jsou zásadní dvě otázky:

  • Způsob dělby moci ve státě na moc výkonnou a zákonodárnou

  • Povaha propojení, vztahů a závislosti mezi zákonodárnými institucemi a institucemi výkonnými