Politologie-zkouska
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Definice a složky stranického systému
Systémové pojetí – nestačí zkoumat pouze šložky (strany), důležitá je zejména dynamika vztahů mezi nimi.
Stranický systém = suma vztahů mezi stranami navzájem a mezi stranami a okolím
Formát a mechanismus stranického systému:
Formát – počet stran v systému (to, jak systém na první pohled vypadá)
Mechanismus – ideologická vzdálenost mezi stranami; hlavním faktorem určujícím vztahy mezi stranami je polarizace (rozdíl bipartismus x bipolarismus!)
Politické strany ve stranickém systému
Relevantní politické strany – relevance dána koaličním nebo vyděračským potenciálem; pouze relevantní strany je třeba zvažovat při výzkumu formátu a mechanismu systému
Malé politické strany – numerický přístup (strana získává v několika po sobě jdoucích volbách do 15%) x definiční přístup, který rozlišuje:
Marginální stranu – na konci osy pravice-levice, může mít hodně hlasů, ale nulový nebo minimální koaliční potenciál
Pantovou stranu – nachází se uprostřed spektra, velký koaliční potenciál
Odtrženou stranu – svými tématy se nachází mimo hlavní politickou soutěž
Antisystémové politické strany – jde o ideologickou opozici vůči celému systému; nesnaží se pouze o změnu vlády, ale o kompletní změnu principů fungování systému; strany popírají legitimitu celého systému
Typologie stranických systémů v demokraciích
Typologie M. Duvergera – nejstarší typologie, kriteriem je pouze počet stran v systému:
Monopartismus
Bipartismus – zde se projevují i vztahy mezi stranami, nejde o systém, kde jsou pouze dvě strany, ale o systém, kde se dvě strany střídají u moci (Velká Británie); bipartismus je vždy bipolární; podle intenzity polarizace rozlišuje Duverger technický a metafyzický bipartismus
Multipartismus
Typologie J. Blondela – kriteriem je počet stran a jejich velikost:
Bipartismus
Systém „dvou a půl strany“ – systém s velkou pravicovou a levicovou a malou centristickou stranou (Německo až do 90. let)
Multipartismus s dominantní stranou – největší strana má výrazně víc než druhá v pořadí, ale ne tolik, aby mohla vládnout sama
Multipartismus bez dominantní strany – podmínkou je proporční volební systém; žádná ze stran není nepostradatelná
Typologie G. Sartoriho – rozhodující je počet stran a jejich ideologická záležitost:
Systém s predominantní stranou – stejné jako u Blondela
Bipartismus
Umírněný multipartismus – menší počet stran, malá ideová vzdálenost, dostředivá tendence, strany spolupracují, soutěž má omezenou podobu, bývá bipolární
Extrémní multipartismus – více stran, velká ideologická vzdálenost, často se vyskytuje antisystémová opozice (včetně tzv. bilaterální opozice)
Atomizovaný systém – nestrukturovaný systém, často těsně po přechodu k demokracii, časem se uklidní a vznikne multipartismus