Politologie-zkouska

Definice a složky stranického systému

Systémové pojetí – nestačí zkoumat pouze šložky (strany), důležitá je zejména dynamika vztahů mezi nimi.

Stranický systém = suma vztahů mezi stranami navzájem a mezi stranami a okolím

Formát a mechanismus stranického systému:

• Formát – počet stran v systému (to, jak systém na první pohled vypadá)

• Mechanismus – ideologická vzdálenost mezi stranami; hlavním faktorem určujícím vztahy mezi stranami je polarizace (rozdíl bipartismus x bipolarismus!)

Politické strany ve stranickém systému

Relevantní politické strany – relevance dána koaličním nebo vyděračským potenciálem; pouze relevantní strany je třeba zvažovat při výzkumu formátu a mechanismu systému

Malé politické strany – numerický přístup (strana získává v několika po sobě jdoucích volbách do 15%) x definiční přístup, který rozlišuje:

• Marginální stranu – na konci osy pravice-levice, může mít hodně hlasů, ale nulový nebo minimální koaliční potenciál

• Pantovou stranu – nachází se uprostřed spektra, velký koaliční potenciál

• Odtrženou stranu – svými tématy se nachází mimo hlavní politickou soutěž

Antisystémové politické strany – jde o ideologickou opozici vůči celému systému; nesnaží se pouze o změnu vlády, ale o kompletní změnu principů fungování systému; strany popírají legitimitu celého systému

Typologie stranických systémů v demokraciích

Typologie M. Duvergera – nejstarší typologie, kriteriem je pouze počet stran v systému:

• Monopartismus

• Bipartismus – zde se projevují i vztahy mezi stranami, nejde o systém, kde jsou pouze dvě strany, ale o systém, kde se dvě strany střídají u moci (Velká Británie); bipartismus je vždy bipolární; podle intenzity polarizace rozlišuje Duverger technický a metafyzický bipartismus

• Multipartismus

Typologie J. Blondela – kriteriem je počet stran a jejich velikost:

• Bipartismus

• Systém „dvou a půl strany“ – systém s velkou pravicovou a levicovou a malou centristickou stranou (Německo až do 90. let)

• Multipartismus s dominantní stranou – největší strana má výrazně víc než druhá v pořadí, ale ne tolik, aby mohla vládnout sama

• Multipartismus bez dominantní strany – podmínkou je proporční volební systém; žádná ze stran není nepostradatelná

Typologie G. Sartoriho – rozhodující je počet stran a jejich ideologická záležitost:

• Systém s predominantní stranou – stejné jako u Blondela

• Bipartismus

• Umírněný multipartismus – menší počet stran, malá ideová vzdálenost, dostředivá tendence, strany spolupracují, soutěž má omezenou podobu, bývá bipolární

• Extrémní multipartismus – více stran, velká ideologická vzdálenost, často se vyskytuje antisystémová opozice (včetně tzv. bilaterální opozice)

• Atomizovaný systém – nestrukturovaný systém, často těsně po přechodu k demokracii, časem se uklidní a vznikne multipartismus