1_Úvod do předmětu Základy právních nauk

Normy nepůsobí na společenské vztahy jednotlivě, ale v komplexech:

• právní institut - nižší komplex norem, které ve svém souhrnu

upravují jeden určitý druh společenského vztahu {např. manželství,

vlastnictví, dědictví atd.),

• právní odvětví - vyšší komplex norem - soubor právních norem upravujících souhrn souvisejících společenských vztahů.

Prostorová působnost

Někdy bývá označována jako působnost místní či teritoriální. Řeší otázku, kde lze konkrétní právní normu použít z pohledu (aspektu) místa. Tedy na jakém území právní norma platí, resp. je účinná, popř. v jaké míře platí a je účinná nad a pod tímto územím.

Prostorová působnost vychází z teritoriální působnosti orgánů veřejné moci, které vydávají či oficiálně uznávají příslušné právní normy. Podle toho rozlišujeme právní normy s celostátní působností (např. zákon) a lokální právní normy (např. nařízení rady kraje či obecně závazná vyhláška obce). Významná je i problematika exteritoriality (použití právní normy mimo území státu, jehož právního řáduje součástí).

Soudobé právo stojí na principu teritoriality, který platí primárně.

Oproti němu stojí princip personality (užívaný ve starověku, středověku a částečně i dnes). Podle principu teritoriality působí právo na všechny osoby na území státu, pod jehož jurisdikcí se nacházejí. Každý, kdo se nachází na území státu, se musí řídit jeho právem.

Princip teritoriality je modifikován principem personality např.:

• u fyzických osob - institutem státního občanství, občané se musí řídit i za hranicemi státu právním řádem státu, jehož jsou příslušníky (zejména v oblasti veřejného práva). Může přitom dojít ke kolizi s právním řádem státu, na jehož území se nacházejí, což řeší kolizní normy nebo (stále častěji) mezinárodní smlouvy.

• u právnických osob - možnou dohodou na volbě soukromého práva. To neplatí u veřejného práva (placení daní, sociálního a zdravotního pojištění apod.).

Další otázkou je, zda normy působí na celém území, nebo pouze na jeho části (celostátní kontra regionální působnost). Zákony a právní předpisy vlády, prezidenta republiky, ministerstev a jiných správních úřadů s celostátní působností mají samozřejmě celostátní teritoriální působnost. Někdy však může být zákonem stanoven zvláštní režim pro určité oblasti státu - na hranicích, ve vojenských prostorech apod.

Mimo stát působí jeho právo:

• na občana státu, který vycestoval za hranice.

• při kolizní úpravě,

• na základě mezinárodní smlouvy,

• v oblasti trestního práva při posuzování trestnosti činu spáchaného v cizině za podmínek stanovených trestním zákonem.

Osobní působnost

Osobní působnost je založena na principu rovnosti před zákonem a spočívá v druhovém vymezení právních subjektů v hypotéze právní normy. Odpovídá na otázku, na které osoby platí právní norma. Tato koncepce dopadá do dvou oblastí: