1_Úvod do předmětu Základy právních nauk

Platnost právního předpisu začíná svým vyhlášením, v ČR dnem rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů.

Účinnost právního předpisu je tedy taková vlastnost, která spočívá v možnosti způsobit následky s přijetím normy vymezené, tj. jeho aplikovatelnost na normou upravené právní vztahy. Účinnost právního předpisu nastává dnem, který je uveden v jeho posledním ustanovení, jinak patnáctý den po jeho oficiálním vyhlášení. Účinnost právní normy představuje tedy okamžik, od kdy začíná časová působnost normativní úpravy v ní obsažené.

Stanovení účinnosti se může vázat na:

a) čas. následně vznikají možnosti:

aa) účinnost se kryje s platností právní normy (v České republice výjimečně, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem),

ab) účinnost právní normy je stanovena speciálním ustanovením,

ac) účinnost právní normy nastává za použití tzv. generálního

ustanovení. Generální ustanovení bývá v ústavě nebo v publikační normě. V podmínkách České republiky je publikační normou výše uvedený zákon č. 309/1999 o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, který stanovi v § 3 odst. 3, že pokud není stanovena účinnost pozdější, právní předpisy nabývají účinnosti patnáctým dnem po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.

b) vznik jiných právních skutečností (např. přijetí jiného právního předpisu, dosažení určité míry inflace, den voleb do zastupitelského sboru, den vstupu České republiky do Evropské unie atd.).

Mezi okamžikem platnosti a účinnosti běží tzv. legisvakanční lhůta (vacatio legis). Zákon je platný, ale ještě se neaplikuje, tj. není účinný. Smyslem legisvakance je zejména, aby se adresáti právní normy mohli seznámit s jejím obsahem, aby byla provedena potřebná organizační a technická opatření pro aplikovatelnost zákona a aby se na aplikaci připravily i příslušné orgány veřejné moci. Legisvakanční lhůta by neměla být příliš dlouhá, avšak ani příliš krátká nebo dokonce nulová. Záleží však na rozsahu a obsahu zákona. V zásadě existují tyto modely:

a) legisvakance je nulová, okamžik platnosti a účinnosti splývají,

b) účinnost je dána speciálním ustanovením a legisvakanční lhůta se rovná rozdílu účinnost - platnost,

c) účinnost je dána generálním ustanovením (viz výše) a legisvakance tedy činí 15 dní.

U mezinárodních smluv se s režimem legisvakance nepočítá,

přestože s ohledem na vnitrostátní význam či dokonce bezprostřední závaznost většiny mezinárodních smluv by to mohlo být na místě.

Mezinárodní smlouvy se zásadně vyhlašují uveřejněním jejich

plného znění ve Sbírce mezinárodních smluv, vždy je tomu tak

u smluv schvalovaných Parlamentem.

Zánik platnosti a účinnosti právního předpisu

Právní předpisy vznikají i zanikají v čase, v čase zaniká i jejich platnost a účinnost. Důvody zániku platnosti a účinnosti právních předpisů (způsoby derogace) teorie opírá o vnitřní a vnější důvody.