1_Úvod do předmětu Základy právních nauk

a) v oblasti platnosti právní normy pro cizí státní příslušníky (resp. bezdomovce apod.) a pro vlastní státní příslušníky v cizině,

b) jak širokému (popř. jakými kritérii určenému) spektru subjektů je právní norma určena. Kritéria mohou být např.: státní občanství, dosažení určitého věku. Dosažení určitého stupně kvalifikace apod. Právní úprava přitom vychází ze zákazu diskriminace (v ČR srov. čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Součástí problematiky osobní působnosti právních norem je i možnost stanovit imunitu a exempce (a vymezit jejich rozsah) pro určité skupiny právních subjektů. Rozsah imunity a exempcí je dán především postavením (funkcí) osoby a je stanoven v normách mezinárodního, ale i vnitrostátního práva (např. právní postavení soudců, poslanců, senátorů aj.). Lze tak vymezit jednotlivé typy imunity.

1) absolutní (idemnita)

• hlava státu - monarcha či prezident (v ČR není prezident odpovědný ani za přestupky, ani trestně odpovědný za jednání,

kterého se dopustí v době funkčního období; může být souzen pouze za velezradu, což je zvláštní druh ústavního deliktu),

• diplomatičtí zástupci, diplomat může být vyhoštěn jako persona non grata (osoba nežádoucí, nevítaná),

• členové zákonodárného sboru (v ČR poslanci, resp. senátoři;

pokud jde o jejich hlasování v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu nebo jejich orgánech, nemohou být nijak postiženi).

2) relativní

• členové zákonodárného sboru, pokud jde o možnost trestního

stíhání, stíhání za přestupek nebo za jejich projevy, bývá v různém rozsahu podmíněna souhlasem příslušného zákonodárného sboru či komory, resp. je omezena možnost postihu pouze na disciplinární odpovědnost,

• soudci ústavního soudu mají obdobný rozsah imunity a režim

trestní popř. přestupkové odpovědnosti jako členové zákonodárného sboru.

Důsledkem imunity je exempce, tj. vynětí z působnosti příslušných orgánů. V některých případech může rozhodnout o protiprávním jednání jiný orgán než v obecném režimu (např. o přestupcích soudců, státních zástupců, policistů, vojáků).

Cizinci se řídí cizineckým režimem. Cizinci mají všechna práva a povinnosti s výjimkou těch, která jsou přiznána občanům státu na základě občanství. Zejména jsou jim zaručena základní lidská práva (např. právo na život, na lidskou důstojnost, rovnost v právech, ochrana soukromí ap.). Oproti občanům však i zde mohou být určitá omezení - např. ve svobodě pohybu, ve vlastnictví. Cizincům s trvalým pobytem lze naopak přiznat i některá práva, která mají jinak jen občané státu.

Časová působnost

Časová působnost souvisí jednak s platnosti a účinností právního předpisu, jednak s možností retroaktivity, tj. jeho zpětné účinnosti, a nakonec s otázkou intertemporality právní normy, tedy přechodných ustanovení právního předpisu.