filosofie-otazky-a-odpovedi-ke-zkousce

Filosofie je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého poznání, smyslu a dobrého života prostředky reflexe, racionální argumentace a diskuse, která vyžaduje určité pojmy. Není to tedy jen akademická disciplina, ale také způsob života, který začíná údivem nebo zklamáním nad tradičními výklady věcí a snaží se s tajemstvím světa a existence nějak vyrovnat.

Filosofii můžeme rozdělit na:

1) Laickou nebo-li životní

- Naše postoje k životu jsou ovládány souborem představ o světě a z nich vyplývajících

postojů, které tvoří více či méně systém. Ta bývá implicitní, ne zcela vědomá a přesto ovlivňuje naše smýšlení, postoje a chování. Někdy se mluví o životní moudrosti, zkušenosti apod.

2) Odbornou filosofii

- se míní soubor filosofických směrů a škol v historické perspektivě, jež rovněž tvoří takové systémy.

Ty jsou formulovány explicitně a kultivují se už od starověku 2,5 tisíce let; jsou součástí kulturní

tradice západní civilizace.

Rovněž akceptace některého návrhu řešení mívá souvislost s některým filosofickým

hlediskem, často tím, které je právě v módě (nedávno byla v módě u nás marxistická filosofie,

existencialistická filosofie, ve vědě emipirismus).

Vyznat se v těchto hlediscích nám může pomoci v určité době prosadit naše návrhy řešení,

formulovat jejich zdůvodnění tak, aby byla přesvědčivá, vyhledat relevantní argumenty a

protiargumenty, vyvarovat se předem odmítání, odhalit v nich populismus, apod.

Není nutné vyznat se ve všech filosofických směrech ani dokázat ten který způsob myšlení

zařadit. Je však užitečné umět posoudit přednosti a nedostatky předkládaných návrhů právě z

hlediska jejich filosofického pozadí.

Ačkoli se západní věda (science), tj. moderní systém přírodních věd, vyvinula z filosofi

(často v protikladu k ní), přece vědec filosofii potřebuje.

Věda není pouhý souhrn poznatků, nýbrž také systém jejich zdůvodnění, závislý na určitém

způsobu myšlení, uvažování. Vědění (knowledge) je tedy něco víc než informace.

Vědec nepotřebuje filosofii k rutinní vědecké práci, ale tehdy, rozhodne-li se sám ve vědě tvořit, rozvíjet vědu. Tehdy potřebuje zaujímat různá hlediska, promýšlet problém ze všech stran, a zde se uplatňuje filosofie nikoli jen jako systém poznatků, ale jako způsob myšlení.

3. Univerzální principy a bazální kulturní hodnoty kultury Západní civilizace. Předpoklady vzniku řecké filosofie a vědy.

Tři kořeny západní civilizace v antice

Řecká filosofie a věda – vztah k pravdě jako kulturní hodnotě a pravdivosti, doložené důkazy,

jako principu

Římské právo – vztah k spravedlnosti jako kulturní hodnotě a zákonu, uplatňovanému v praxi,

jako principu