filosofie-otazky-a-odpovedi-ke-zkousce

Judaismus a křesťanství (Starý a Nový Zákon) – vztah ke křesťanské morálce, kodifikované v

desateru, katolický odklon od tvrzení, že „nadřízený má vždycky pravdu“ jen díky svému

vyššímu postavení (od Boha, tj. přízni vyšší moci), příklon k protestantskému přesvědčení, že

každý má svůj osud ve vlastních rukou (individualismus).

Bazální kulturní hodnoty

- se staly pravda, dokázaná pravdivost (v protikladu k víře a věrnosti), spravedlnost (v protikladu k přízni vyšší moci), opravdovost (v protikladu ke konformitě),lidská důstojnost a čest (v protikladu k úctě poníženého k povýšenému), abychom zmínili aspoň ty nejvýznamnější.

Univerzální principy Západu

- Pravda vs. víra ideologická, např. náboženská víra, pověra, intuitivní důvěra bez důkazu, aj.

- Právo vs. vyšší moc, statutární moc nadřízeného, její legitimita posvěcená od Boha nebo od jiných mocných,právo milosti, moc nejvyšší autority,moc Boží v nejvyšší instanci

- Opravdovost, autentická mravnost, sebeúcta vs. snaha zachovat si tvář, sebeúcta ne před sebou samým, ale tváří v tvář druhým

- Čest, prestiž vs. nadřazenost

- Svoboda, umožnit druhému zachovat si individualitu vs. umožnit druhému zachovat si tvář, mravně závazná milost

Předpoklady vzniku antické filosofie a vědy

- Stávající úroveň vzdělanosti v antickém světě a struktura tehdejší společnosti

- Změny v sociální struktuře a úroveň vzdělanosti v antickém Řecku

- Vznik filosofie jako reflexe změn v řecké sociální struktuře

- Vznik logiky jako reflexe filosofického uvažování (např. při řešení sporných logických závěrů, že „vše je v pohybu“ nebo že „vše je nehybné jedno“, aporií (Achilles a želva) a paradoxů všeho druhu.

- Vznik filosofie a vědy v antickém Řecku předpokládal určitou, poměrně vysokou úroveň vzdělanosti v celém tehdejším světě

- V Řecku pak vzdělanost prodělala podstatné změny související se změnou struktury antické společnosti v městských státech

- Změna sociální struktury probíhala ve směru od královské vlády k demokratické vládě volených reprezentantů obce, a od dualistické společnosti Privilegovaných vs. Neprivilegovaných k společnosti typu „různého v jednom“ a „jednoho v různém“.

Vznik řecké filosofie (filosofické fyziky) v řeckých koloniích v Malé Asii (Milétos) 7.-6.

stol. př. Kr.Vrcholné období řecké demokracie a filosofie 5.- 4. stol. př. Kr.,

Chronologický přehled - Vznik řecké filosofie a vědy

1. Vznik řecké filosofie (filosofické fyziky) v řeckých koloniích v Malé Asii (Milétos) 7.-6. stol. př. Kr.

2. Vrcholné období řecké demokracie a filosofie 5.- 4. stol. př. Kr.,

3. vznik logiky (Zenon z Eleje 5. stol. př. Kr.)

4. r. 334 zahajuje Alexandr Makedonský tažení do Persie (†323 v Babylóně), východní hranice jeho makedonské říše dosahuje až k řece Indu.

5. V letech 350 – 200 př. Kr. vznikl tvůrčí soubor prací, který dnes nazýváme „řeckou matematikou“. Systémové podoby nabyla Euklidova (asi 306 – 283 př. Kr.) geometrie 3-rozměrného prostoru, Aristotelova predikátová logika (sylogismus) .